Malby domků v nejjižnější Moravě.

Velice rád zajíždím si na jižní Moravu. Není tu sice ani krajinářských krás v obvyklém slova smyslu, ani příjemného lahodného vzduchu, neboť písčitá, vápenitá rovina častuje jen prachem anebo blátem, avšak lid zasluhuje nejpodrobnějšího studia. Že Slováci jihomoravští jsou národem hospodářským, dlouho tu usídleným, nepo-pírá nikdo. Dokazuje to nikoli na posledním místě ve všem úhledná a ladná úprava bydlišť. Poukazuje-li se častěji k některým krajinám německým pro příklad největší úhlednosti a čistoty, pak děje se to z neznalosti prostých slováckých chýží, které z daleka čistotou jen září. Slovák moravský a z části i uherský má domek jako klícku. Je to téměř výlučně dílo žen, hlavně hospodyně, která nesnese ni nejmenší poskvrny a nemá pokojné chvíle, pokud vše není v nejlepším ladu a skladu. Jako zedník přistavuje leccos ze sušených cihel (z části si je i sama uhnětla a usušila), zamazuje veškeré spáry hlínou a maltou a dílo své korunuje líčením a malbou. To se děje několikráte do roka, hlavně před hody aC Božími ať posvícenskými. V té době je na vsi pěkné podívání na tyto nevšedně zručné selské umělkyně a samouky ve všem všudy. V posledních dobách upadá však i toto umění, jako všelicos jiného ze samorostlého života lidového. Malby umělejší jsou již vzácností a jea plošné nátěry se ještě v celé pestrosti udržují. Z okrsků moravských, které malbou vynikají, jmenuji skupinu vsí mezi Hodonínem a Kyjovem a druhou, a to rázo~ vitější, která se udržela v posledních zbytcích v několika dědinách kolem Břeclavě. Patří sem: Tvrdonice, Týnec, Kostice a s drahé strany Nová ves v Eakousích (Ober-Themenau), patřil sem před krátkou dobou též Laužhot, Stará Břeclav a Unter-Themenau taktéž v Rakousích při hranici samé u Břeclavi, a snad i více vsí, které v kroji mužském vyznačují se nošením červených gatí. Touto skupinou chci se blíže obírati. Než mohu přistoupiti k vypsání a posouzení maleb, rád bych seznámil čtenáře aspoň přehledem s tvarem a roztříděním usedlosti slovácké. Na jižní Moravě není velikých statků. Jsou zde jen menší živnosti, velkou většinou čtvrtláníci (mající asi tuším 15 korců) a jen tu a tam půlláníci; proto také převládají tu malé domky z převalné části zděné a to opět většinou z vepřovic. Domky stojí v řadě ve velkých obcích po obou stranách hlavní cesty; málo kdy nalézá se tu siřeji rozvětvený rozvrh staveb. Usedlosti ústí obyčejně úzkou stranou parcely k silnici. Domek má tedy jen čelo na venek obráceno. Před ním na jižní Moravě vídáme téměř vždy