Při jízdě z kostela hleděl každý povoz, aby ku předu se dostal. Předjížděním však mnohý místo v předu po straně v příkopě dosti dlouho vězel; někdy i povážlivých následků pro něho to mělo. V zimě ovšem leckterý vozka se saněmi schválně tak zahýbal, aby svatebníky vyklopil; aspoň jim strachu nahnati hleděl.

V místech, kde svatební průvod vyhnouti se nemůže, býval zatahován. Dlouhý provaz otočil se chvojí a propletl se stužkami, nebo vzala se dlouhá, červená, hedvábná stuha. (V Chrasti spojovali k tomu cíli několik ručníkův a na ně červené mašličky připjali.)

Dvě osoby, muži neb ženy, při nichž někdy i více maškar bylo, natáhly přes cestu některou z jmenovaných zahrážek, držíce ji ve výši takové, aby již z dálky byla pozorována. Třetí osoba, majíc na talíři láhev s nějakou kořalkou a při tom kalíšek, stála uprostřed a očekávala příjezd svatebníkův. Chytrý zatahovač dovedl si již pomoci, aby první povoz ze svatebního průvodu zastavil; ostatním povozům nebylo pak vyhnutí. Hbitě přistoupil přední ze zatahovačů k novomanželům, odříkal jím vinš, podal jim poctu a žádal na ženichovi výkupné za propuštění, které bylo větší, byl-li ženich cizopanský. Někdy šli zata-hovači od povozu k povozu podávajíce poctu, která jim štědře bývala splacena. O svatbě se na ten nějaký groš nehledělo, zvlášť uměl-li gratulant něco kloudného pro zasmání pověděti. (V dřívějších dobách súčastnili se zatahování svarby vážení sousedé, což svatebníci za vyznamenání pokládali.)

Celý svatební průvod za výskotu a zpěvu ubíral se rovnou cestou do hospody, kam domácnost nevěstina věnec, putnu koláčů neb koblih dodala.

Z toho však svatebníci sami málo požili; podělujíce u hospody shluklé diváky, na sebe zapomínali.

Aby mužským pivo chutnalo, poslala matka nevěstina pro ně do hospody mísu sýra, z něhož obyčejně také muzikantům se dostalo.

Svatebníci, nalezše sousedský stůl obyčejně již obsazený, vyjednávali ústy družbovými o postoupení, což se stalo tehdy, když ženich na stole zaznamenané řady mázův a holeb aneb aspoň část toho k placení na sebe převzal.

Když svatebníci hospodu opanovali, spustili hudebníci skočnou, při které první v k o 1 o ženich s nevěstou nastoupil, za nimi družba se starou svatby, mládenci se svými družičkami a pak ostatní svatebníci, pokud místnost stačila.

Přetancovavše několikrát odcházely svatebnice jednotlivě domů, aby oděv, větším dílem hedvábný, za jiný vyměnily a zlaté neb stříbrné čepce odložily.

Bývalo pokládáno za dobrý vkus, když se družičky a mladé ženy ¦vícekráte přestrojiti mohly.