Resoluce tato zní doslovně:

„Zástupcové musejních spolků, odborů národopisné výstavy českoslovanské a přátelé vlastivědy českoslovanské dne 15. srpna 1893 ve Hlinsku na sjezdu shromáždění, oceňujíce plnou měrou důležitost a význam záchrany starodávných a uměleckých památek, pokládají za velice žádoucno a nezbytně nutno, aby vbrzku provedena byla zdárně úprava zákonné záchrany památek:

1. vydáním zemského zákona o komisi na ochranu památek dle návrhu učiněného dne 15. března 1892 poslancem p. Karlem Adámkem a soudruhy, a to komise zemské, jež řídíc veškeru odbornou činnost v království českém, vyřizovala by záležitosti celého království se týkající, byla by poradným orgánem zamského výboru a dohlížela k činnosti komisí okresních a místních;

2. aby bylo co nejdříve zahájeno jednání o vydání zákona proti vývozu starodávných a uměleckých památek;

3. aby se stalo opatření, aby živnostenká koupě a prodej památek starodávných a uměleckých byly závislými učiněny na propůjčení koncese;

4. aby doplněny byly musejní spolky české a zreorga-nisovány na stejných základech, jakož i aby byl vytknut poměr mezi museem království českého a musejními spolky krajinskými na základě dělby práce, kotvící ve vzájemné součinnosti a podpoře;

5 abybyloupraveno zákonnou cestou spolupůsobenísamo-správných orgánů v království českém při záchraně starodávných památek ;

6. aby upraveno bylo přispívání země a j. k těmto účelům;

7. aby přiměřeně byla zrevidována a doplněna ustanovení soukromoprávní, zvláště pokud se týče nabytí vlastnictví nálezu a vy vlastnění;

8. aby byly pořádány občasné sjezdy musejí českých a přátel vlastivědy českoslovanské, při nichž by s« rokovalo o časových otázkách musejních

Jsouce přesvědčeni, že naše musejní spolky a příbuzné jim korporace horlivě působiti budou, ustanovujeme k provedení usnesení těchto šestičlenný výbor, aby příslušné petice a vzorný řád pro musea česká vypracoval a ve vhodné době opět sjezd musejní svolal a další společnou akci řídil."

Eesoluce byla jednohlasně přijata i uloženo hlavníma výboru národopisné výstavy českoslovanské, aby skonstituoval tento šestičlenný výbor co nejdříve.

My jsme se před nedávnou dobou účastnili také několika uveřejněnými statěmi tohoto hnutí a postavili se zprvu v jedné věci na odchylné stanovisko. V článku „Několik slov o pěstování archaeologie české" (český Lid I. str. 317) vyslovili jsme se totiž proti krajinským musejím, proti jejich zřizování. Návrhy p. Adámka, přijaté v resoluci, žádají opak. Již tehdy měl náš článek v zápětí řadu polemik soukromých i veřejných, z nichž jsme však poznali, že nám z větší části nebylo dobře porozuměno; přičítalo se nám leccos, co jsme netvrdili a nechtěli. Nicméně hledíme na to dnes poněkud jinak