str. 740
lečnosti a 20 fr. pro nečleny. Vedle toho bude vydávati knihovnu jako přílohu téhož sborníku.
* V A r c h a n g e 1 s k u vznikla Společnost přátel starožitností, která si obrala za úkol studovati památky starožitnické v gubernii archangelské.
* Společnost přátel starožitností českých v Praze vydává svůj Časopis redakcí J. Soukupa. O 1. čísle podáme referát.
Směs.
*První ethnografický koncert byl pořádán nedávno v Moskvě od ethnogr. oddáleni při spolku přátel anthropologie a ethnografie řízením N. S. Klenovského. Program byl rozdělen na 2 Části: písně slovanských národu a písně neslovanské. Texty národních písní (s překlady) vydány byly v samostatné knížce pod názvem: «?????? ???. ????????«, cena 16 kopejek. Zpívány byly písně velikoruské, běloruské, maloruské, bulharské, polské, litevské, gruzinské, arménské, kirgizské, sartské, ěuvašské, novořecké — a vedle těchto novořeckých, kirgizských písní atd. o písních lidu českého na Slovensku, na Moravě a ve Slezsku i v Čechách, o písních československých, přístupných nyní tak snadno v rozmanitých sbírkách, pořadatelé nevěděli?!
Zbt.
* Dějin českých, českého zvykosloví, našeho života národního všímá si pilné spisovatel — anglický James Baker. Obírá se zejména studiem doby husitské. Baker studoval v Praze naše památky a historii českou návodem p. Fr. A. Borovského, kustoda uměl.-průmyslového musea v Rudolfině. Sipeeialně věnoval se otázce o životě a významu Petra Payna, „Mistra Englišev", o němž napsal studii do „The Leisure Hour", 1890, a chystá delší spis. Řádky těmito budiž Česká veřejnost upozorněna na nejnovější spis Ba-kerův „M a r k T i 11 o t s o n", 1893, kdež spisovatel ve dvou statích (str. 46 a d., Bohemian life, str. 396 ad. St. John's Day in Prague) líčí život český a pražskou slavnost na den sv. Jana Nepomuckáno znamenitým způsobem. Zbt.
* Umělé obnovení starodávného obyčeje. Na schůzi Spolku pro lidovědu v Berlíne oznámil prof. dr. W e i n h o 1 d velmi zajímavou zprávu, jak letos (1893) obnoven byl v Heidelberce starodávný obyčej vynášeti smrt a přinášeti na neděli Laetare máječku. Srv. náš obyčej na smrtnou neděli. Obyčej klesl na žebrácké obchůzky. Spolek podpůrný tamější ujal se obyčeje a pořádal obchůzku dětí s máječkou pěkně vyzdobenou, se smrtí a s jarem, za zvuku starodávných zpěvů. Obřad se líbil a není pochyby, že bude opakován každého roku. Na památku vydána byla pěkná dřevořezba tohoto průvodu dětského.
Z.
*Národopisné paběrky (zvykosloví vánoční a na smrtnou neděli) podává dále v 2.—3. seš „Musea" (Listu bohoslovců českomoravských, red. Otto ?. Adámek) Jan Staněk. Jsou to pozoruhodné příspěvky.
* J. L. Holuby otiskuje v 7. sešitu Slovenských PohPadů 1893 na základě původních listin velmi zajímavý článek „Carodejstvo před duchovným súdoffl žilivského ev. kontubernia v XVI. a XVII. storočí". Pozornost budí letošní ročník Slov. Pohladu příspěvky o dialektologii slovenské z péra dra. Fr. P a s t r n k a.
|
