nové společnosti české z Hodonína, mezi jinými hlavně p. Fuňák, inž., p. Schier ml. a p. Sefčík a celá řada ostatních. Výbor kooptací valně se rozšířil — a čestných členů jmenována dlouhá řada. Zde uvedeme jen členy okolní, kteří přičinili se též o zdar výstavy; jsou to: dp. Vácslav Oharek z Dubíian, dp. Fr. Čermák, farář v Hodoníně, Fr. Nosek ze Šakvic a Josef Pavlica z Hrozné Lhoty, oba zemští poslancové, vďp. Fr. "Weber, farář a zemský posl. v Miloticích, p. Jan Göpfert z Jarohňovic, Fr. Maděr, c. k. notář z Břeclavi, Hanuš Tůma, c. k. řed. českého gymnasia v Uh. Hradišti, p. Ant. Jarolímek, o. k. insp. tabákové továrny, Fr. Batěk, okresní školní dozorce — a četní jiní, hlavně předsedové výstavek ostatních. Uvedeme ještě jen dra "Vlád. hv. Lažanského. Po těchto nutných formaliích přikročeno k činům. V obcích na Hodonsku utvořily se „sběrací výborky' z učitelstva, duchovenstva a uvědomělých rolníků. Z těchto místních odborů velmi činně si vedl^ odbor rohateeký, kdež sběrací práce ujal se dp. Ant. Cikánek, farář, Ant. černohlávek, řídící školy a starosta obce I Bureš, pak odbor lanštorfský, lanžhostský, strážnický, odbor ve Velké a skoro v každé obci. Po okolních obcích objížděli a pro výstavku sbírali medikové Karel Šantrůček, Vymyslický a M. Bezděk. Pracovalo se usilovně, spojenými silami, a práce dařila se nad očekávání. Do místností výstavních (Měšťanská Beseda v domě záloženském) denně nový materiál se svážel, snášel — z Boskovic a Vsetína přivezli výstavku uměleckou — a instalační výbor pracoval neúnavně dnem i nocí. Byla to práce úmorná, vyžadující celého člověka; naši Sokolíci se takovými osvědčili.

Konečně přiblížil se den 11. září. Už v předvečer slavnostního dne sjížděli se hosté z blízka i z dáli Tak zavítali sem dr. Lubor Niederle, dr. Ťille, dr. Plischke, redaktor „Dennico Novověku" v Clevelandě p. Schneider; četné vlaky vozové ze Strážnice, Kobylí, Dubňan, Milotie, Těšic, Mikulčic přijížděly v den slavnostní. Okolní města všecka vyslala deputace. Dávno, ba nikdy nebyl v Hodoníně takový nával lidu jako 11. září. Na 5000 účastníků se čita lo. Takové všeobecné vzrušení mysli, tolik radosti a veselosti nikdo tam nepamatuje. '¦:,,

Slavnostní akt zahájení vykonán ve dvoraně Besedního domu za přítomností hostí svrchu uvedených — mezi něž ještě vřaditi musíme hosty ze Slovenska, Svetozara Hurbana Vajanského, Důro Cajdu, dra Cipko — dr. Josef Dorazil promluvil o významu výstavky této pro Hodonín a okolí — a dr. Hess prohlásil pak výstavku za zahájenou. Proudy lidstva hrnuly se do výstavky ; všickni chtěli býti prvními, první spatřiti ty poklady a skvosty naše. Však

0 tom uslyšíme. Hosté a výbor slavnostní zatím „banketovali". Nadšené vřeži nadšení budily; Slovácko bratřilo se tu se Slovenskem, Moravan, Slezák i Cech podali si zde ruce ke vzájemné posile. Chvíle slavnostní; náladu, rozrušení udržovaly četné telegramy ke slavnosti zaslané. Zvláště živě akklamován pozdrav dra Herbena : „Zrovna se třesu o zdar výstavy hodonské. Přeji Vám všem štěstí. Naši Slováci snad vědí, že je mám všecky stejně rád, a{ jsem doma nebo vzdálen, ať píšu o nich s pýchou nebo musím haněti."

O 3. hod. odpoledne blížila se k Besednímu domu dlouhá řada povozů, vezoucí účastníky „d o ž a t é" z Těšic a Mikulčic. Colá „dožatá" provedena pak ve dvoraně besední. Byl to dojem nevymazatelný z duší všech přítomných, když chasa slovácká a děvčata započala krásné slovácké popěvky obžínkové. Cítili jste s nimi, zpěv mluvil k vám dojemně, tajuplně, ale rozuměli jste mu úplně. Eozkoš lila se vám do duše, a z mnohého oka vytryskla slza rad osti

1 slza žalu. Po říkání a přání před hospodářem (Jakubem Nosalem z T"e*ic) a hospodyní (si. Valouškovou z Mikulčic) zatančili si nejprve „vrtěnou", pak „cifrák". Shromáždění bylo uchváceno zrovna malebným obrazem. Výrazu dostalo se tomu řečí vdp. Webra a si. Machovy a red. Kusáka. Zatím co obecenstvo baví se v zahradě, projdeme my výstavku ; jindy neměli bychom k tomu chvíli tak vhodnou.