Pašijové dny každá pradlena přede o závod, aspoň niti snímá. Kdo má na sobe košili ušitou z tohoto plátna, toho neudeří blesl;, a strašidla nemají k němu žádné moci.

Na neděli květnou světí se ratolesti a chvůje (křížky chvojové"). Ratolesti ony a chvůje se dávají po posvěcení do obilí, aby hodně vyrostlo. Mnohdy se stane, ale zřídka, že je některá chvůje ještě při sečení zeleuá, jako by rostla, a tu říkávají, že ten, kdo přijde při sečení na onen křížek, zemře do dne a do roka.

Na zelený čtvrtek má býti dobytek poklizen do slunce západu, aby neměly Čarodějnice přístupu. Pašijovými košťaty vyhánějí se u nás myši. Zbloudilý vzpomene-li, s kým jedl vejce velikonoční, přijde na cestu pravou. Při zvonění gloria na zelený čtvrtek a bílou sobotu myjí se děvčata v řece, aby byla hezká.

Ze dřeva o Jidáši (středa o velikonoci) svěceného dělají zde křížky ze 2 draček přes přič a dávají na pole; na každém rohu pole po velikonoci vídám po 3 křížkách. Výjimky jsou jen řídké

Na veliký pátek myjí se všichni ráno venku pramenitou vodou, klečíce na kameně a modlíce se: „Vítáme tě, velký pátku, ty's nám přišel na památku, bys nás chránil od žloutenice a všeliké nemoce." Pak se každý modlí třikrát Otčenáš.

Na svátky velikonoční pekou se v domácnostech „bochánky", „bochníčky" nebo „mazance". Bochníčky nazývá se pečivo toto proto, poněvadž podobou svou úplně se shoduje s bochníky chleba. Hospodyně zadělávajíc na bochníčky dává do nich hojně másla, cukru, mandlí a hrozinek, jen aby byly hodně křehké, aby nebyla o „červeném pondělí" od sousedek zahanbena. BofhníČek dostává každý člen rodiny. Též čeledi ti dítkám, které mimo dům otcovský bydlí, dostává se po bochníčku.

Lidé před východem slunce chodí k potokům a řekám, omývají se tam říkajíce: „Vítáme tě, svatá Boží velkonoc, odejmi od nás trojí nemoc, ouplav-nici, zimnici, padoucí nemoc." Mladíci snaží se z potoků vytáhnouti ústy kamének, který vezmou do levé ruky a hodí jej přes hlavu. To chrání prý od. bolení zubů. Hospodář časně z rána obchází svá pole roznášeje křížky zhotovené na zelený čtvrtek z proutků na květnou neděli svěcených. Křížky ty donesou se na všecka zoraná pole a dají se na každé tři; vedle nich položí se kousek chvoje. Do pšenice zabodne se kromě toho prut střemchový; dle výšky prutu bude prý veliká pšenice. Kdo neměl by o Božím hodě velikonočním nic nového na sobě, toho prý by beránek velikonoční pošpinil. Vejce barvené rozdělí se o Božím hodu velikonočním na tolik kousků, kolik je členů rodiny. Když každý náležející mu kousek požije, nemůže nikde zablouditi.

Hry o pondělí velikonočním. Na pondělí velikonoční hraji chasníci přemnohé hry, a to buďto o vejce nebo o krejcary.

1. Sekají krejcary do barevných vajec, která se buď položí na zemi nebe drží se v ruce. Drží-li se v ruce, musí býti taková mezera k sekání zanechána, aby se tam mohl krejcar volně pohybovat. Hodí-li dobře, a zůstane-li krejcar vězeti ve vejci, dostane dle předchozí úmluvy buď krejcar nebo vejce. Nehodi-li dobře, dostane to ten, čí vejce jest. (Volyně.)