strana opačná nese uprostřed válečnou trofeji vedle níž po obou stranách dvě postavy bojovníků tváří proti sobě obrácených, v jedné ruce štít, druhou o kopí ostřím dolů obráceným se opírající s opisem: GLORIA EXERCITVS. SIS D ... Téhož císaře měděný peníz nalezen na polích u Malomčřic nedaleko Brna vzdálených, a v Blažo-vicích při orání roku 1822 našla se mince Hadriana.

Poněkud odstředivě od řečiště Svitavy rozložena jest daleko široko obchodem svým známá Líšeň, Severně obce vytvořuje potok Říčka veliký oblouk, jenž omezuje patu dvou horských ostrožin, z nichž ona na pravém břehu se nalézající „Staré zámky" v ústech lidu sluje. Náhorní plocha tato má podobu rovnostranného trojúhelníka odděleného trojnásobným násypem, z nichž hlavní na rozhraní Panského pole a lesa Haleglétně krásně v délce 935 kroků a výši 3 — 5 m. jest zachován. Celá tato plocha hnízdovitě pokryta tmavou vrstvou hlíny promíchané popelem a uhlím, kdež vykopány početné starožitnosti jmenovitě pazourkové i obsidianové nožíky, pilky, oští-pané kamenné koule, sekyry, klíny, přeražené mlaty, mlýnské kameny tvaru pecnů chlebových uprostřed provrtané, brousky, vývrtky, kostěné hroty, parohová hladidla, skleněné perly, bronzový srp, forma k lití, železné předměty atd.*)

Zbytky nádob jsou dvojího druhu: jedny pouze volnou rakou robené tvoří asi třetinu, ostatní patří hrncům pomocí kruhu točeným s různými ozdobami hlavně vlnou a odznaky na dnech. Dříve bylo místo lesem porostlé. Při rušení lesa nalezeny i dvě římské mince, nyní uložené ve Františkově museu. Jedna jest ze stříbra a ražena za císaře Vespasiana (69—79), druhá z bronzu patří Divě Faustině (161 —180), manželce Marca Aurela.**)

Důležitým jest také hromadný nález několika srpů na kopci „Kostelíku" asi čtvrt hodiny jižněji nad částí Líšuě Mariánskou ulicí se vypínající, kdež po polích možno nalézti hojně pazourkových nožíků a nucleů.

Odtud vstupujeme do krajiny hornaté, na železo bohaté, kteréž se již od pradávné doby zde dobývalo, jak svědčí zaniklé slévárny u Rudice Dr. Wanklem***) a u Kunštátu mnou objevené.' Možná, že Ptolemaiovo „Sidonurchia Ferri fondise" sem dlužno klásti.

Že i zde časté styky byly mezi domácím obyvatelstvem a Ěímany, dokazují mince i v těchto horách nalezené, hlavně však bohatý nález bronzů učiněný v Býčí skále.

Východně Blanska leží pěkné městečko Jedovnice, kdež, jak Volný udává, při kopání základů roku 1784 ku stavbě fary nalezeno