Předchozí 0392 Následující
str. 651

rohu této dutiny jest cap uch, otvor, jímž se odvádí dým pod komín. Otvor tento zavírávali „bábou", t. j větším hadrem, nabaleným na starém koštišti nebo na holi. Capuch s bábou obstarávaly zároveň v senci potřebnou ventilaci. Dělalo-li se ve světnici zima: „bábu do krbu!" Rozehřála-li se víee kamna nebo bylo-li mnoho kouře, par, dusna: „honem bábu ven!"

Aby měl k ohni na krbu vzduch lepší přístup, kladla se louž na kozlík, železný oblouček opatřený třemi nohami.

Krb sloužil k vaření i svícení. Nejvíce se na něm vařilo v létě, kdy nebylo třeba, aby se kamna rozpalovala. Vařilo-li se na něm večer, nebylo třeba rozsvěcovati jiného světla; pálilať se na krbu jen krátká drobná louč, která hoříc vydávala po senci dosti světla i něco tepla.

Za dne býval otvor do krbu zděného zandán širokým, dobře přiléhajícím prkénkem.

Krb zděný býval skoro v každé senci i seduičce. V některých dopřáli mu místa, i když na něm dohořela poslední louč. Že nezabíral mnoho důležitého místa, nechali jej ve mnohých starých světnicích jako na památku, jen otvor do něho zarovnali cihlami.

Zvláštností starých světnic chodských, jen že ne všechněch, byl krb visatej. Nevíme, že by něco podobného byli měli kde jinde, a proto dopřáváme zajímavému tomuto předmětu zvláštního obrázku (č. 10. A1), věrného dle starého vzoru z Chodova.

• Podstata visatého krbu jest železná kovaná obruč 2—4 cm široká, o průměru 2—3 dm. Na dolejší stranu obruče přikován jest rošt z podobných plátků, tvaru dvojitého kříže nebo hvězdy a t. p. Nahoru trčí z kruhu dvě železné uši, přidělané souměrně každé s jedné strany tak, aby byl kruh v rovnováze. Uši jsou na koncích zahnuty v oka, a do ok zasazen pohyblivý železný oblouk, do něhož jest nahoře uprostřed zapuštěna též pohyblivě delší železná tyčinka. Tyčinkou zavěšoval se visatej krb bucf do zvláštního železného oka při stropě, nebo, měl-li níže viseti, do řetězu, upevněného ve stropě uprostřed světnice.

Z tohoto stálého umístění i ze tvaru visatého krbu vysvítá už částečně i jeho účel: jako krb zděný měl krb visutý ve větší míře dávati světnici světlo i teplo a to, vise uprostřed světnice, stejnoměrně na všecky strany. Věříme proto, co pamětníci krbu visatého vykládají, že to bylo nařízení moudré a výhodné. Rozdělávali na něm zvláště za studených dlouhých večerů: sedlo se kolem krbu a každý měl pro sebe dosti světla i tepla. Nejlepší služby dělal visatej krb přástkám a všem podobným schůzkám. Pradleny rozésedly se s kolovraty nebo vřeteny na dlouhé lavice tváří ke krbu, a mohlo jich býti čtvrt kopy, jedna druhé nezacláněly. Vařiti se ovšem na visatém krbu nemohlo.

Aby měl takový krb průvan, udělán nad ním ve stropě čtverhranný otvor, jímž také kouř odcházel — na punebi a z punebí


Předchozí   Následující