Předchozí 0357 Následující
str. 621

Výška těla je dědičná aspoň v plemeni, Individuálně doznává sice mnoho změn, ale přece v celku zůstává v plemeni táž. Vždy existuje jisté číslo, k němuž se v čistém plemeni řadí nejvíce jednotlivců, a číslo to nám udává průměrnou výši toho plemena nebo i národu. Tak pravíme na př. že Angličané, Skotové a Skandinávci jsou vyšší nežli Francouzi nebo Němci z říše, třebas by se při zkoumání deseti prvních jednotlivců objevil opak. Kozdíl nebývá u nynějších plemen a národů v Evropě veliký.*) Zde lze pracovati jen s velkým počtem, ne s individuy, ale pak dostáváme jisté a zajímavé výsledky.

Smíme soudit, že i praehistorická plemena evropská měla rozdíly ve výšce tělesné. Praví se na př. "o'Ligarech, že byli nevysocí, naproti tomu Gallové, Germani a Slované líčí se jako vysocí; je-li něco na laponské theorii Schaaffhausenově, byla zde ještě jiná rasa nevysoká.

I pouhé konstatování tělesného vzrůstu praehistorických plemen z různých dob je velmi zajímavé a poučné. Jak na př. byl vysoký asi člověk v diluviu, byl menší, jak někteří theoreticky tvrdí, či rovný nynějšímu? Existuje rozdíl mezi neolithickým dlouholebým plemenem a pozdějším typem řadových hrobů germánských i v tailli, jak lze pravděpodobně soudit? Jak se chovají krátkolebci neolithičtí s téže stránky? atd. Zkoumání vzrůstu praehistorických obyvatelů, jest pak zejména důtežité tam, kde se jedná o otázku superposice nebo křížení dvou plemen jednoho malého, druhého velkého, a to se předpokládá v téměř celé Evropě vícekrát. Uvádíme aspoň známou finskou theorii Europaeusovu, pro niž by rozpoznání taille kmenů bydlících kdysi v nynějším Eusku musilo přinésti velmi důležité výsledky. Slovem je zde řada zajímavých otázek, na které se tu a tam hledělo dosud odpovídat dvojím způsobem.

Jednak se, a to nejčastěji, měřila "délka kostry, jak ležela v odkrytém hrobě. Výsledky takto dosažené nejsou k zavržení, ale ve většině případů jsou asi nesprávné. Ale jak jsem pravil, k zavržení nejsou. Chyba nemůže být nikdy tak veliká, aby tímto způsobem setřel se na př. rozdíl mezi lidem vysokého vzrůstu a mezi lidem vzrůstu malého. Při menších rozdílech však se ztrácí.


*) Kozdíl výše tělesné není u nynějších plemen a narodův evropských veliký. Střední míru výšky Francouzů stanoví T o p i n a r d na 166 cm., Ber-ti 11 on na 165, Gould a Baxter u Američanů ze severních států 173. u Angličanů a Irčanů 170, u Skotů 171, u Němců z říše 169, u Norvéžanů 171, Tichomirov u Velkorusů z gubernie tulské 165. Majer a Kop er nick i u Poláků 164, u Eusinů 164, u horalů ruských 166. Střední výška rekruta v Praze kolísá mezi 163—165. Naproti tomu našel na př. Gluck v Bosně střední výši vojáků 174, Weissbaeh 175, Hjelt a Eetzius našli u Finnů z Karelie a Tavastlandu střední výšku 171 cm., Maliev u Vofaků 162, Mainov u Mordinů 166 cm. atd.

Předchozí   Následující