zpět z kostela, každý z domácích polkne 1 nebo 3 jehnědy jívové (kočičky), aby nedostal zimnici. Proutky pak dávají se do sklepa, do špižírny proti myším a žabám i na půdu za krov. Když hřmí, přinášejí větvičku s půdy dolů do světnice a hodí do kamen do plamenů, aby prý blesk nezapálil. Proutky svěcenými vyhání se na jaře poprvé dobytek, aby se nesplašil.

Na květnou neděli světí se: líska, dubec (suchý), střemcha, tis, klokoč, kočičky. Z proutků kočiček dělají se křížky, které se na veliký pátek před východem slunce zapíchají do polí (osení) a pokropí při tom svěcenou vodou. Kromě toho vyhání se proutkem kočiček dobytek z chléva, když se poprvé pouští na pastvu.

Na květnou neděli světí se kočičky. Koho často bolí v krku, uváže na vrch kočiček bílou vlněnou šňůrku — po svěcení si ji uváže na krk a po celý rok „má s krkem pokoj".

Vejce, jež snesou slepice o zeleném čtvrtku, patří hospodáři a ostatním mužským na statku; hospodyně proto pečlivě je uschová, poznamená, o Božím hodě uvaří a dá s ostatním (t. j. s mazancem, beránkem a vejcí) posvětiti. Toho dne mužští dopoledne se postí; když se vracejí z kostela, tu hospodyně posvěcené zelenoětvrtkové vejca nese jim vstříc, a musejí je snísti „než vejdou pod střechu"; který mužský tak učiní, ten se při zvedání — „nenamůže".

Květná neděle. Pasák den před tím musí sám se postarati o lískové pruty. Hospodář „kočičky" sám obyčejně připraví. Kromě lísky nařeže si pasák proutky z „roupy" (routy) a tolik prutů „křemenových" (střemchových), kolik polí jest oseto pšenicí, tolik jedlové „chůje" (chvoje), kolik jest všech pozemků, a konečně kvetoucí proutek lýkovce, jenž se dá do hrachu. K tomu natrhá si dubové listí. Z toho všeho urobí hospodář „berana" (chvostě).

Veliký pátek. Bsran v neděli květnou posvěcený, a to před východem slunce, se rozebere; každý druh prutů a větviček přinesen jest zvláště do sednice, kde se dělají křížky. Dříve však musí každý polknouti nerozkou-sanou „kočičku a roupu", aby se neotrávil, aby nedostal žloutenku a aby nebyl bázlivým. Udělané křížky se potom roznesou po polích a to tak, že každý druh obilí dostane svůj křížek.

Na květnou neděli posvěcené kočičky roznášejí se po všech síních ve stavení a i do maštale aspoň tři pruty se zavěsí. Ostatní roznese pasák známým sousedům, kteří nemají, kdo by jim kočičky z kostela a do kostela nesl. Za to dostane od hospodyně o Božím hodu několik vajec. Když se vyhání poprvé dobytek na pastvu, musí se dříve pokropiti kočičkou namočenou ve svěcené vodě a kočičku tu potom pasák nese s sebou ten den na pastvu, aby se dobytku nic zlého nestalo. Kočičky uschovávají se do příští neděle květné, a to za obrazy, aby byly vždy po ruce. Když totiž bouře v létě zuřívá, pálí se kočičky zároveň s věnci o Božím Těle posvěcenými. — Když všichni domácí si byli po jedné' kočičce (někdy už velkém „kocouru") vzali a ji „polkli", tu selka ukrojí pro každý kus v chlévě a v maštali skývkn chleba; do toho vtlačí