str. 594
45.
(Erb., str. 233, č. 426.) Ach, muj znejmilejší, ty si dycky horší, ty sobě každou noc
jinou hledáš. Jinou sobě hledáš, na mě zapomínáš, počkej, furýjante,
jak ulídáš!
46.
(Erb., str. 263, čís. 526;
Poh. kom. I. 3., str. 60,
čís. 12.)
Dybych já tě chtěla, já bych tě zkázala, já bych tě zkázala
po půlnoci. Poslala bych posla, kerej chodí z vosträ, kerej chodí z vostra
ve dne v noci.
47.
{Poh. kom. I. 4., str. 49, č. 75.)
Nespi a nedřímej, holečku muj milej, nespi a nedřímej,
holečku muj. Dyž se te chtílo spát, mil si doma vostát, mil si si vykydat
vod koní hnůj.
48.
(Erb., str. 155, čís. 194; Poh. kom. II. 1., str. 22, č. 36; Poh. kom. II. 4., str. 97, č. 85; Květy, rož. XIII., str. 216.)
A dyby byl jinej, celej pantlovanej a muj znejmilejší
samý bláto — já bláto vyperu, lůžko mu hustelu, budu ho milovat
jako zlato.
49. (Erb., str. 295, č. 689.)
Ja pa ty baborský němkyně tancujou, jaký ty baborský
němkyne sou ? Baborská němkyně tancuje jak svině, až se jí sukničky
vodhrnujou.
50.
(Erb., str. 295, čís. 690; Květy, rog. XIII., str. 213.)
Daleko-li ty mě, potěšení moje, daleko-li ty mě
vyprovodíš ? Za panckou zahradu,*) tám tě povím pravdu, že už k nám, muj milej,
víckrát nesmíš.
Variant:
Daleko-li já tě,
až ráno v půl páté,
daleko-li já tě
vyprovodím ?
Přes tu panckou louku, **) muj zlatej holoubku, přes tu panckou louku —
dálejc nesmím.
|
*) Přes to pancký pole, mý zlatý pachole, tam vocať, muj milej, sám už trefíš!
**) Přes to pancký pole, mý zlatý pachole, přes to pancký pole, dálejc nesmím.
|
|
