str. 590
9.
Já míla milého — přišla sem vo něho, přišla sem vo ne!'o
nedbalostí. Dybych byla stála, šla, mu vodevříla — mohla sem milovat
do libosti.
10.
Ach, jedinká žádost, mýho srče radosť: tebe nade šecko
milovati.
Na pěkný postýlce tvý červený líce, tvůj hezkej vobrázek —
políbiti!
11.
Potřekovcká louka, ta je tuze dlouhá, do devíti hodin
nesečená.
Muj milej tám seče, *) kosa mu brát nechce — a já sem eelej den
zarmoucená.
12.
Dyž sem já chodila po záspi do chlíva, já sem se sem a tám
vohlížela. Vohlížela sem se: „mnj milej, do pa ste?**) já už sem vás dávno
neviděla!
13.
Pomalu, Pepíčku, pomalu kolíbej, aby si Nanynku
nevyhodil. Kolíbka maličká, Nanynka mladičká, abys jí na zdraví
nehuškodil.
14.
Pepíčku, Pepíčku, nechci už hubičku, aby si mně s nima
nehuškodil. Dybych tě huškodil, to bych tě nezabil — von by to pan falář
šechno spravil.
15.
Ta Táboroue zásep, přenechčasnej plácek — dyž sem tě, Honzíčku,
provázela! Dybych byla raci kadeřavý vlasy červeným pantlíčkem
proplítala!
16.
Což je to nehezký, že sme voba ze vsi — lidi vo nás tuze
povídají.
Dejme se přes pole, mý zlatý pachole, ***) aby vo nás lidi
nevěděli.
17.
Dybych já věděla, co muj milej dělá, míla bych srdíčko
veselejší!
Von sedí v židlice, drží pero v ruce, von píše psaníčko
znejmilejší. +)
18.
Dybych já věděla, co muj kadlec dělá, míla bych srdíčko
zveselené.
Von sedí za stavem, vykouká z vokna ven, von si svým čluneokem
pohazuje.
|
*) Viz Poh. kom. I. 4. str. 55, ž. 25. **) „De pa si muj milej, Pepíčku rozmilej, já už sem tě dávno neviděla!"
***) potěšení moje.
+) svý pannynce.
|
|
