(rosí) na lukách nebo strništích. Dává se bedlivý pozor, aby se ne-přemočil a potom třevačkám netrhal. Když pak zkouškou dokázalo se, že jest „umočenej" (uleženej, urosenej) a nepotřebuje tedy již rosy ani deště, sbírá se a domů odváží, aby se v příležitostný čas vytřel.

Tře se, jak již napřed bylo pověděno, „na příkopech", „na jamách" a „pazdernách". V posledních dvou případech suší se len v noci již před třením. Pazderka ovšem musel se ze svého bytu vystěhovati. Postel s ostatním nábytkem odnesl do chléva, kde se čistě nastlalo, krávu, šaty a přebytečné peřiny dal si třeba do statku. Pak zandal cihlami otvor do kamen, vyčistil a dobře omazal i pec, aby

Čís. 5. Trdlice s ozdobou.

kouř a oheň ven se nedostal. Stavělo se patro. Postavili nízké kozy, na ně žebřiny a hradbičky, jak se právě hodilo. Patra byla dvě, malé ode dveří (p) a velké od okna (P). Na ně „nastavoval" se len na večer kořeny dolů. Byl-li krátký, že nesahal vysoko, položila se ještě naň vrstva lnu, čemuž se říkalo „polštářky". Do peci z kuchyně černé se málo na noc zatopilo, a nechal se len „vypařovat". Druhého dne večer a v noci se opět silně topilo (obyčejně pařezím na hrubo rozsekaným). Časně z rána již se „tře vačky" sešly a třelo se na trdlicích v kolně hned na čisto (č. 5.). Pazderkovou starostí bylo v noci topit, při čemž musil býti opatrný, aby v seknici prach nebo pazdero od horkých kamen nechytlo. Když se počalo