str. 561
okrášlenou květinami, po obchůzce se zpěvy roztrhají, utápějí. Někde děje se obřad na jaře, místy až v červnu, často v době letního slunovratu. Celkem však se obřad lidu ruského shoduje se západoslovanským vynášením smrti. 49)
Jde ještě o Jihoslovany. Obyčejně se soudívá, že neznají obřadu, jenž by se shodoval s naším vynášením smrti. Proto zasluhují pozornosti dva doklady, které svědčí, že Slovinci mají obřad (zdá se) příbuzný na začátku jara, v středopostní středu. Snad tu působil vliv zvykosloví západoevropského, jenž tak účinně nezasahoval ? Jihoslo-vanům ostatním, polohou zeměpisnou odděleným od světa západoevropského. Buď jak buď, zachováno svědectví, že děti slovinské kotálejí sud, naplněný vodou nebo kamením do potoka, aby se tam roztříštil. Obyčej nazývají „Vehtro babo kotalícati". 50) Nejde nám tu o název a domnělý bájeslovný význam slova „Vehtra",51) jako spíše o to, že sudu, jejž roztřišťují v potoce, říkají „baba", a zvyku že říkají asi podobně jako „babu řezat". Mimoděk namane se tu domnění, ne-působil-li tu vliv jihoevropského pojmenování obyčeje příbuzného s vynášením smrti (srv. str. 454).
Vedle uvedeného dokladu je důležitější jiné svědectví.52) Týž den, kdy děti slovenské „babu kotálejí" v okolí Tržiče, provozují děti v Studenci u Mariboru jiný obřad. Urobí ze slámy „tatrmana", postavu ženskou (srv. u nás „smrt"), a hodí ji do řeky Drávy. činí prý tak proto, aby led roztál. Z popisu tohoto již vysvítá (škoda, že není
49) Doklady uvozují Veselovskij, ?????????? ?? ??????? ???????? ????????? ???????, ?. II. (?????????? ?? XXXVII. ?. ???????? ???. ??????? ????? Nro. 3.), ?.-???????'???, 1880, str. 99—100; S ? ? li a i- o v, ??????? ???????? ??????, ????????? ? ??????, ?.-??????????, vyd. 1885, str. 207 a d.; ?????????, ? ??????? ???????? ?}'?????4, ???????, 1889, str. 51; S u m ? ? v, ?????????? ??????-????, ????, 1890, str. 143—144, 151—152. Srv. též ????? ?????????-??????? ?????? ???????? ???. ???????? ???. ???., ??????. ? ????-????? ??? ??????????? ???????????*, ??. 3, ???. 1., 1874, str. 100 a d.
50) Srv. Jos Pájek, Črtice iz duševnega žitka štajerskih Slovencev, v Lju-Ujani, 1884, str 3.: „Před třemi leti mi je pisal g. Vojtech Kurnik iz Tržiča, da sreilpostno sredo fantalini Tržiške okolice z vodo in kamenjem napolnjen sod iz kakšnega griča skotnejo v bližji potok, da se v njein raztrešči. Tej igri pravijo „Vehtro babo k o t a 1 i ? a t i". „Vehtra" nazývá prý se proto, že držívá v ruce „vehtro" (~ Wanne, Janežič-Klein-niayr, 503).
51) Dr. Máchal přirovnává bytost tuto, nazývaje ji také „Pehtra baba", k české Perchtě (původu německého), Nákres slovanského bájesloví, 1. c, str. 191.
52) Pájek, Črtice iz duševnega žitka štajerskih Slovencev,' 1 c, str. 233: „Na crkavnieo ali sredpostno sredo grem na sprehod v Studence pri Mariboru, iu tam najdem tri fantiče, kteri so slamnatega dekleta v Dravo vrgli. Prašam jih, kaj delajo. Eaoglasno mi odgovorijo: ,Tatrmana srao v vodo vrgli, da hode led raztolkel,'"
|
|
