Jak „přehazují" hudci uvedené tu nápěvy do jiných tonů?

Tato otázka dotýká se hlavně tóniny a osnov tónin v lidových skladbách, ale nemožno dosud zúplna ji zodpovídati. Dotýkáme se tu prozatím jen jednoho, obyčejného, způsob«.

Na př. při T r o j á k u s hlavní tóninou F přehodí se tak, žs vznikne tónina G. To jest vzrušivý spoj tónin. Kvintový spoj. Jelikož se hudci zase vrací do původního tonu, přesmykne se následkem toho tónina G zase v tóninu F: vzniká tak uzavíravý spoj tónin, spoj kvartový.

Podobně se přehazuje při Požehnaném. Stejného v podstatě účinu bylo by přehození tóniny D na F a odtud zase na D. I možno vysloviti pravidlo, že přehazuje se na takovou tóninu, po které by nutně následovala zase hlavní, prvotná tónina. To jest zajisté „logické", dobře vycílené a i — moderní.

Že na Moravě můžeme mluviti o samorostlé lidové hudbě, v tom nás na novo utvrzují užité osnovy hudební uvedených tanců.

Co tu za poklad nepovšimnutý!

Pohlédněme na malé, elementární útvary cizí.

Z pohnutky (motivu) stupňováním (Gang) vyvinuje se věta. Periody osnují se dvouvětové, třívětové; píseň o dvou dílech; o třech dílech pisně zabíhají již vlastně v kolový útvar. Tyto skladby jednotí se v rythmu stejným taktem stejné rychlosti. V harmonii dostupuje se z pravidla v prvé části V. stupně a klesá se v druhé části k I. stupni tóniny. Napěv o jedné základné myšlénce článkuje se souměrně.

Naproti tomu jest článkování nápěvu v našich elementárních útvarech drobnější a bohatší na rozmanitý výraz. Obměna výrazu těchto článků nápěvných stupňuje se mnohdy až k samostatnosti nové myšlénky. Život čilejší probleskuje ve spřádání myšlénky rozmanitým tempem na sítích rozmanitých taktů.

Z velikých osnov dospěli jsme k neznámé, u jiných národů thema-tické formě tanců. Podobně veliká, rhapsodická forma našich Starodávných jest toliko naším majetkem. Kéž by se těmito osnovami obohatili i naši skladatelé!

I po té stránce do pravých mezí se vším cizím a na výsluní naše poklady!

Neméně bohaté než skladebné osnovy jsou i s e ř a d n é osnovy lidové hudby. Vyvinuly se u nás bez cizího přispění — a k vývoji cizích seřadných osnov, na př. sonát, symfonií atd., přispívali skladatelé všech národův a všech dob!