Koku 1892 o prázdninách schodil jsem okolí velecké na Slovácku moravském. Jiří Valášek, hudec v Lipově, hrál mi Sedlačkou „Dyž mě dáš pérečko". A což ti V e 1 e č t í toho ne-nahráli! Jsou v pevném spolku. Hudcem jest Trn, kontrášem jest Fr. Kornot (do vrat svého statku má za odznak vydlabány housle se smyčcem) a na basu dřevěnou hraje Tomeček.

Slyšel jsem od nich „Vybírala sem si", „Hluboký járečku", „Těžko je mi", „Aj veza, veza", „Před našima oknama", a mnoho, mnoho jiných písní k tanci Starosvětskému.

Myslel jsem, že poslední zbytky harmonie lidové hudby jsou v cymbalové hře na Valašsku uchovány; jak zaplesalo mi srdce, když tu najednou nejen taneční hudbu, vyvinutou po harmonické stránce, ale i průvody písní táhlých, písní ne k tanci "určených, průvody svérázné jsem zaslechl! Uvádím písně „Před vaší je zahradečka", „Fuč, větříčku", „Nitra, milá Nitra", „Ked sem přišel", „Skázala mi včera", „Ej létala iaštověnka", „Má mamičko milá", „Sadii sem si višenečku", „Před naši je mostek", „Už je slunko z tej hory ven" atd.

Druhý spolek hudečky poznal jsem ve staroslavné Strážnici. Hudcem jest E á č e k, kontrášem Pánek a na basu dřevěnou hraje Tománek. Slyšel jsem je hráti písně „Darmo rodiče, darmo nakládáte", „Měla jsem holoubka", „Slavíček zpívá", „Měl jsem štěstí' i neštěstí" — k tanci Starosvětskému, jakož i nápěv k tanci „do skoku" (odzemek).

NaBřezůvkách za Luhačovicemi též byl do nedávná celý spolek hudců. Ignác Kaláč byl hudcem, Tomáš Kaláč cymbalístou; Nike 1, basista, před rokem jim zemřel. Nejsou, jak mi pravili, „no-táristi", t. j. znalci not. Z nich Tomáš Kaláč, cyrabalista, zahrál mi tanec Trnku a písně k Starosvětskému: „Janko, běda je", „Ej jako sú ty hor}' černé", „Ja hanba, hanba", „Leží Janko zabitý".

Nejdůležitějším střediskem čistého slohu lidové hudby na Slovácku jest bez odporu městečko Velká. Místa podobné důležitosti nepoznal jsem dosud na Valašsku ani na Lašsku. Průmyslové závody, které zaplavily kraje při řece Lubině a Ostravici, odplavily zároveň jak starobylou lidovou píseň tak i tanec.

Srovnámeli celkové hudební osnovy, hudební formy vyjmenovaných tanců, tož shledáme, že mají ráz bud rhapsodický nebo the matický. Buď vážou se v j e d e n tanec samostatné celky hudební jednotou v tempu a taktu a do jisté míry protivou v rázu jejich hlavních nápévných myšlének — ráz rhapsodický, buď jednotí se tyto celky s podobou svých tvarů — ráz thematichý.