Starodávné terrakotové sošky Slováků z lanžhotského okolí.

V době svého pobytu na Moravě navštívil jsem se svým dobrým přítelem panem J. Strejcem, soudním adjunktem v Kyjově, asi půldruhé hodiuy vzdálené Milotice a tu při prohlížení zámku zaujaly nás nevšední měrou dvě hliněné skupinky v jednom ze salonů prvního patra umístěné. Představovaly dva párky mladých Lanžhoťanů nebo vůbec Slováků z nejjižnější Moravy ve slavnostním úboru, hotovící se k tanci. Sousoší řečená, asi ke 40 cm. vysoká, zajímavá jsou pro umělce i pro odborníka národopisce. Škoda, že jich nepoznalo širší obecenstvo na výstavě hodonínské, kde by byly znamenitě cbarakte-risovaly povahu kroje tohoto okrsku někdy na začátku tohoto století.

Skupinky, s roztomilou životností z hlíny modelované, jsou do světlehuěda vypáleny a krycími barvami, snad olejovými, omalovány. Pracoval je dozajista dobrý umělec, který nejen vytvořil formy umělecké, nýbrž s nejdokonalejším pochopením dodržel i v nejmenším detailu tvary krojové a úborové. Ba dovolíme si tvrditi, že ani v nejnovější době nedovedla plastika naše z národního života čeipati jako neznámý umělec v stilisticky tvrdém a klassicismem prodchnutém čase první poloviny našeho věku.

Nebyl to umělec, kterému by byla dostačila jen zevnější ledabylá celková podoba selského lidu; již postoji figurek je velmi správně dodržena posa tanečníků při starém selském tanci „sedlácké". Kroj pak je tak dodržen, že lze určiti téměř ves, ze které párky pocházely, které byly modely sochaři. Nejvýbojaěji však počínal si při úpravě lehkých krojových součástí; stužky, květiny, čípky a jiné připevnil bez velkého rozmýšlení k pestře omalované sošce, ale s takovým šikem, že i nyní, kdy je vše vybledlé a pocuchané, věc velmi dobře vypadá a oku lahodí.

Sošky nám znázorňují typ úboru Slováků lanžhotského okolí z první poloviny našeho věku. Děvče má na hlavě obalenku stužkou převázanou a nahoře i dole bohatě složenou mašlí sepnutou. Košile má pestře vyšitý čtyřhranný límce; kordule je pestrá sukně černá a zástěra modrá. Šuhaj má na hlavě charekteristický guláč bohatě hú-senkami a kosárliOm zdobený, květovanou modrou korduli a červené přiléhavé gatě. Oba pak velmi rázovité špičaté čižmy s několika ostrými vrapy na nártech; šuhaj s červenými dlouhými střapci.

Pokládali jsme za povinnost v odborném časopise lidovědném upozorniti na zajímavou památku jak širší kruhy obecenstva, tak