str. 460
jejíž začátek Bolelucký poznamenal: „Smrt nesem z města, léto do města."21) Podobně líčí vynášení smrti r. 1710 Středovský, 22) a zmiňuje se v týž rozum o vynášení smrti, o „hře dětské" v Čechách Balbín.23)
Píseň, zapsanou od Boleluckého, zná v polovici věku XVIII. také Ullman ve své knize o Moravě. Vykládá opět, že je vynášení smrti památka na pokřestění Polákův a přidává, že za jeho doby děvčata upravivše ze slámy ženskou postavu, nazvanou „Smrt" nebo „Mařenu", se zpěvem ji nosívají k vodě a potápějí. Vedle jiného prý zpívají: „Smrt nesem z města, léto do města." 24)
Kolem sklonku. XVIII. věku hemží se v rozmanitých skladbách plno dokladův o vynášení smrti mezi lidem českým, a obyčejně při tom bývá opakován Veleslavínův dohad o jeho původu, na př. od Dobnera.25) Píše roku 1774 znesvářenou tehdejší češtinou kněz See-lisko:26) „Na neděli tu (smrtelnou) na památku, že na ni Poláci skrze přičinění a snažnost knížete českého Boleslava od modlářství ku křesťanské víře přivedeni jsouce, své ďábelské modly, smrt věčnou na ně uvádějící, do vody metali a topili, děti Smrt z města nesoucí do vody házejí a Léto nesou do města."
Abychom řeči ukrátili, jmenujeme stručně, že v týž rozum zaznamenávají zprávy o vynášení smrti v krajích československých Voigt,27) Anton, Anonym,28) Alter29) a jiní. Nového nic se nedozvídáme
21) Bole lucky, Kosa boemica, 1668, str. 406—408: „. . . nec absirailiter per Moraviae marehinnatum et Boemiae regnum in dominica qninta quadrngesimae sivé Judiea, boemics Smrtná neděle dieta, pueri et puellae formato simiilaero ínujielire superque perticam arrerto, cum euisroodi idolo turmatim per plateas et fora ci itatuum progrediuntur, occinentes illud ab antiqno pueris assuetum: ,Smrt neae.il z města, léto do města.'"
22) Sacra Moraviae bistoria, 1710, str. L36—537.
23) Epitome historica rerum bohemicarum, Pragae, 1677, lib. II. cap. 7, str. 117.
24) Alt-Mähren, vyd. 1762, II. str. 379: „In Mähreu ist mancher Orten auf dem Land bishfro dieser Brauch, dass die Mägdeleinen ein auf eine lange Stange aufgerichtetes und in Weibskleicleru angelegtes Strohgehündel mit einem gleichen Gesang zum Wasser hinaustragen und es darinuen versenken. Aber dieses geschiehet am fünften Sonntag in der Fasten und sie nennen solches Bild den Tot! oder theils auch Maržena. Unter anderen singen sie auch dieses: ,Smrt nesem z města, léto do města.'"
25) Monumenta historica Bohemiae nusquam anehac edita, Pragae, 1764 až 178% IV. str. 151.
26) Yejklndové, 1774, str. 192—193.
27) Ad. Voigt, Abliandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen, Prag, 1777, III. str. 1119.
28) K. G. An ton, Versuch über der alten Slaven Ursprung, Sitten, Gebräuche . . ., Lipsiao, 1783, I. str. 71, Historisce Kleinigkeiten, Prag, 1797, Str. 21 — 27.
29) Fr. K. Alter, Beitrag zur praktischen Diplomatik für Slaven, vorzüglich für Böhmen, Wien. 1801, str. 5. Srv. T a b 1 i c, Poezye, ve Vácově, 1806, str. IX—X Tamtéž cituje Tablic Brněnský časopis z r. 1803 „Patriotisches Tageblatt" : „. ., auch unsere Jugend trägt die Mařena von Stroh ans Wasser oder aus Mangel desselben an einen Sumpf, putzt sie dort unter allerhand Ceremonien und Schockereien mit seidnon Tüchern und bunten Bändern auf, und trägt nun diese neue Mařena (ein Bild der Annahme der neuen Keligion) unter Geschrei und Gesang ins Dorf zurück."
|
|
