Předchozí 0169 Následující
str. 436

ctihodný kolovrat s pačískou na p ř a-s 1 i c i a stojan na světidla. Na stojane dřevěném jsou upraveny totiž dvé tyčky železné jako kleště, na boku „kleští" jsou pak ještě dva zuby, mezi něž dávala se „světidla" (dračky, louče) tak, že jedno hořelo na právo, druhé na levo, čímž se jizba osvěcovala (čís. 2.).


čís. 2. Svícen pro světidla (v Čechách „loučník").

Vedle stojí makovice dřevěné z chalup valašských z Ratiboře a Pržna a hliněná ze dřevěného kostela v „Huslenkách" na Hovězí, na jejíž špici je symbolický kohout (viz obraz č. 3.).


Čís. 3. Makovice z chalup.

Na stěnách visí dovedné kresby valašských chalup a kostelů dřevěných (z Karlovic, Tiché a j.) od prof. Jadrníeka z Olomouce. Též fotografie Valachťiv a Valašek krášlí stěny. Vkusně se pak vyjímají na stěně do hvězdice složené t k á n k y (čelenky) valašských nevěst a družek, pod nimiž pak cínový taléř s letopočtem 1784 a jménem: Augustin Schwamtnel. Talíř je tím pozoruhodný, že jsou na něm valašské ornamenty, a to tytéž, jaké spatřiti lze na valašských plachtách. — Na stole pod taléřem mezi rukávci a kordu -lami je skleněná skříň, v níž. různé starožitné skvosty valašské na odiv jsou vyloženy (stříbrné, řeznické prsteny, náušnice, veliké stříbrné hodinky, řetízky, vlasové náhrdelníky, formičky na knoflíky a j.)

Povšimněme si také vzorků (16) valašskévlny, pak vzorků v s a-ckého sukna (bílé, modré, světlo-modré, fialové, tmavočervené nebo pivoňkové) a vsacké huně (popelavé). Podívejme se na pěkné hliněné formy na „báleše" s osmi oky a na bábovku v podobě srdce, uvnitř rýhovanou. Shlédneme pak ještě jednu „čutoru", docela lehounkou, z d y n ě (tykve) vyhlodanou a pěknými ornamenty (cis. orel, sirény, kříž s Kristem, voják na koni, květy, listy aj.) opatřenou, z roku 1820. Tato „čutora" liší se od výše zpomenutých tím, že je baňatá, uprostřed tenká, nahoře pak zase v baňku úzkou končící. — U figurín zříme ještě válec, na němž se soukenné punčochy vrapovaly (ubíraly), ve vrapy nebo „varhánky" skládaly.

Okusíme na konec sušeného ovoce (trnek, hrušek a „štípalek") ze dvou kadlubů, jež naproti dveřím stojí, a opustíme tuto síň.

Vkročíme do druhé síně a žasneme opět, neboť tato síň je rovněž tak naplněna různými vzácnostmi jako předešlá. Ohledejmež, co zde všechno je. Především upoutá náš zrak opětně sbírka plachet, pověšených na dvou plentách ; přikročíme k nim a divíme se nad míru tomu skutku, že jako v předešlé tak i v této síni ani jediná plachta není stejná: všecky mají sice základní svůj typ, ale co do motivův a jejich provedení je taková razmanitost, že musíme žasnouti nad umělostí a vkusem valašských gazděn. Visí jich tu 83


Předchozí   Následující