Mährchen und Gebräuche aus Tirol, 1859 (2. vyd. 1891 pod názvem: Sagen aus Tirol). Z.

* E. L. Rochholz zemřel 81. října 1892. Vedle jiného vydal: Schweizersagen aus dem Aargau, 1856; Alemannisches Kinderlied und Kinderspiel aus der Schweiz, 1857; Naturmythen, Neue Schweizersagen, 1862; Deutcher Glaube und Brauch im Spiegel der heidnischen Vorzeit (1. Deutscher Unsterblichkeitsglaube. 2. Altdeutsches Bürgerleben), 1867; Deutsche Volks- und Heldenbücher, 1875; Aargauer Weistümer, 1876; Teil und Gessler in Sage und Geschichte, 1877.

* Lidový koncert v Brně. Dne 20. listopadu 1892 pořádán byl v Brně koncert lidové hudby moravské.

Jak na jiném místě českého Lidu možno se dočísti, soustředila se minulé prázdniny přípravná činnost odboru velké národopisné výstavy v Praze hlavně na Moravě. Projevem jejím byla řada menších národopisných výstavek krajinských nebo místních v různých městech moravských.

Jediné odbor brněnský nepořádal své výstavky krajinské, za. to však pojal a provedl myšlénku novou, originální: pořádati koncert lidové hudby slovenské, jejž právě tak dlužno míti za přípravn ku velké národopisné výstavě v Praze, jako všechny ostatní výstavky místní. Tvůrce myšlénky i koncertu byl ředitel p. Leoš Janáček. Navržený program skládal se hlavně ze dvou částí. Jednak se měly předvésti různé skladby lidové pomocí moderního. koncertního aparátu, ale zcela v duchu lidovém komponované, jednak však, a to nejvíce zajímalo, mělo se přenésti kus opravdové Slovače na prkna dvorany besedy brněnské, skuteční Slováci měli zahráti, zazpívati a zatančiti. Pominemeli umělé vložené skladby Křížkovského a Dvořáka, náležely do prvé z naznačených čá-tí koncertu národní písně slovenské „Zelené sem sela", „Komáři se ženili", „Muzikanti, co děláte" a několik tanců: kožušek, čeladenský, kalamajka, trojky, silnice a troják, které pod řízením mistra Janáčka provedl úplný orchestr a zpíval i tančil sbor dam a pánů brněnských.

Jak skladateli tak i dirigentu náleží nejvyšší chvála. Již dávno jsme neslyšeli tak nitro rozrušujících zvuků, jaké nám dovedl vykouzlit. Které číslo bylo nejlepší těžko rozhodnout; jistě, že mnohý posluchač po svém subjektivném soudu jinému dal přednost, nám se rozhodně líbila nejvíce píseň „Muzikanti, co děláte" a z tanců skupina poslední (trojky, silnice a troják).

Zajímavější a také očekávanější byl druhý oddíl koncertu, který provedl sbor pěti muzikantů z Velké u Uherského Hradiště a tři páry Veličanů. Ve svém očekávání byl však mnohý posluchač sklamán-Soudě podle úsudků, které jsme po koncertě V obecenstvu slyšeli, byla velká část obecenstva nespokojena. Čekalať víc, než se jí dostalo. Zde je však po našem soudu předem chyba v obecenstvu samém, zvyklém na naše slečny ve vyšperkovaných „národních" krojích, zvyklém na „znšlechtěné" tance národní z různých síní