Předchozí 0161 Následující
str. 428
silewského o lidových hrách dramatických o vánocích: „Szopka" a „Herody". Stan. Ciszewzki pod názvem „Powieści z tysięca i jednej nocy w przeróbce ludu naszego" podává polský variant pohádky o'svítilně. Pí. Wal. Marre-néova upravila z Pitre'ovy studie charakteristiku lidové písně sicilské. W. Nał-k o w ski referuje o bádání geografickém v r. 1891. Překlad Toeppenovy sbírky mazurských pověr odE. Piltzówny. V bohaté směsi lidové léčení od W. Siarkowského a J. Pelczyúského, zažehnávání nemocí od L. ???-pěla. Chata (s obrázkem). Písmo obrazové (s náčrtky). M. Dowojna-Sył-westrovicz otiskuje příspěvek ku poznání starých počtů na vruby (rabuśe), kovářské znaky na sekerkách a pod. W. Siarkowski: Názory lidové o přírodě. E. Majewski a S. Jastrzębowski podávají dotazník o zobrazování zvířat v lidovém umění. Material ke studiím o kraslicích. R. L u b i ? z, P. Plichta, L. Lissowski a jiní: Material ke studiím o svatojanských ohních. Referáty. Literární novinky. O sjezdu folkloristů v Chicagu 1893 a pod. Výborný časopis, řízený vzorně Drem Karłuwiczem, znova doporučujeme českým pracovníkům lidovědným. Z něho mnoho se vytěží pro studium lidového podání českého, příbuzného s polským.    Zbt.

????? ???????, ???????????? ?????? ???-????? ????????? ?????. ???????? ???????, ????????, ???? ???. ?. ?. ??????????, ?-??????????, 1892, III. sešit. Cena 1 ?. 50 kop. V sešitě 3. pokračuje A. J. Sobolevskij v studii o ruské dialektologii, podává obšírně výzkumy svého bádání o nářečí běloruském. S. Bobčev důkladně prostudoval otázku O po-bratimstvé a posestrimstvě u Bulharů. Látku jednak sám sebral, jednak posílali mu odpovědi z krajů bulharských na dotazník «? ??????? ? ??????? ???????????? ???????? ???????«, ???????? 1883, jednak s prospěchem tezí z rozmanitých studií o téže látce, hlavně ze znamenitých prací prvního znalce Bogišiče. Pro české čtenářstvo velice zajímavé jsou další listy J. J. Srezněvského, které posílal matce z Čech a z Moravy v roce 1840. Vedle zpráv o literárních a kulturních poměrech českých zaznameaal Srezněvský do svých listů hojně zmínek, důležitých pro lidovědu. Píše o tancích českých, o polce, o české hudbě lidové, o krojích na venkově (s náčrtky), o slavnostech velikonočních v Praze, totiž o „Slamníku" a o „Fidlovačce", o pouti svatojanské, o písních. Dvě moravskoslezské opsal a přikládá v psaní: „Oj, vím já cestičku, vím, vím! Kole ní růže kvetly, kole ní lípy rostly, vím, vím ..." a „Štyry koně ve dvoře, žáden s nima neoře. Oře s nima synáček, červený jak řebíček . . ." Srezněvský seznámil se s řadou spisovatelů českých, se Šafaříkem, s Jungmannem, s Čelakovským, se Sušilem, také se ctihodným V. Krolmusem. Tohoto oblíbil si zejména. Líčí na str. 78., kterak mu Krolmus opisoval české písně a zahrál na piano polku a ze sousedstva „slečinky" i domácí dali se do tance v pokoji Srezněvskéno, jenž také naučiv se tancovati polku, chutě dlouho tancoval. Jaké hovory míval Srezněvský s Krolmusem, vysvítá z knihy Krol-musovy „Staročeské povfsti, zpěvy, hry, obyčeje", kdež dovolává se spisovatel obyčejů ruských, uvazuje za s/edka „pana Srezněwského" (na pí*. I str. 152 zpráva o strace na Rusi). A. Šustikov dokončuje pěknou národopisnou studii „Trojicina" v Kadmkovském uj. Z dalšího obsahu upozorňujeme na článek F. 1 s t o m i n a „o přičitaniach i placach", zapsaných v olonecké a archangelské gubernii, o tklivém naříkání lidu ruského nad zemřelými. S. Patka n o v otiskuje zažehnávací formule růže. Dál.! otištěny jsou obyčeje při koupi a prodeji skotu od J. Mamaki na a téhož menší příspěvky k obyčejům hospodářským. P. Šil kov uveřejňuje zaříkávadlo souchotin. Světí o v vykládá o mluvě v kargopolském kraji v gub. olonecké. V. Moškov líčí hru na tura.

    Zbt.

Předchozí   Následující