I z říše živočišné váženy prvky k výzdobě nábytku malbou. Prvky ty nejsou tu původní, nýbrž vzaty a napodobeny z techniky vykládací. Toť patrno z volby jich a napodobení samého.

Ptactvo a čtyřnohé zvířectvo domácí a lesní, z něhož motivy ty, brány, mohlo z pravidla jen po jednotlivu k výzdobě býti bráno (výjimku tvoří stádo jelenův jako na truhlách v Hradisku) a skrovná jeho barvitost spíše dojde ocenění v technice vykládání, kde jen skrovný počet barevného dříví materiálu poskytuje.

Pestrosti barev přiměřenější jsou motivy rostlinné, květové, a z té příčiny nejčastěji je vídáme na lidové malbě.

Z říše živočišné nejčastěji s podobami ptačími se shledáváme. Přiměřená velikost, postava, poměrně největší barvitost a snad i přirozená sympatie člověka k ptactvu — květinám říše živočišné — zjednaly mu této přednosti.

Snadno poznáváme holoubky, strnady, stehlíčky, žluvy a koroptve. Malba je prostá. Na základní ploše (bílé neb žluté vyznačeny) jsou obrysy, stíny, nožičky a zobáček barvou temnější (černou, modrou). Očko tečkou. I tu užito barev, jež po ruce byly. Nejčastěji ovšem žluté (napodobení žlutého dříví, jehož užito k pracím vykládacím], jak i patrno z volby vzorův.

Čís. 21. Celná stěna trnhly ze Sadské pí. Styborové.

Ptáčkové vždy jsou malováni v postavení bočném, sedící na stromech podivně rozeh nutých, větvičkách a pahýlech. Často bývá tento motiv vložen do v ěnce. Tak stjlisován je nejoblíbenější truhlový ornament v okolí Sadské. (čís. 21.)