Jak průvod s klibnou a s kozlíky u nás vypadá, věrně znázornil (viz obr. č. 1.) přítel můj p. Racek, řídící učitel v Kučeři u Milevska, jemuž tuto děkuji za laskavou ochotu i za podrobnosti, které mi dodal o obchůzce s klibnou.

V některých osadách nebývá již klibna tak složitě vystrojena. Starodávná obchůzka ustoupila chození s klibnou, vyobrazenou na obr. čís. 2. 1 Tak chodívají v okolí Kučeře u Milevska. Hoch vezme dřevěné podávky a oplete je hrachovinou. Jen oba rohy vyčnívají a jsou ovinuty plátnem. K tomu přidělána je hlava. Drží ji před sebou chasník, jsa zakryt plachtou. Chodívá buď sám nebo s průvodčím. Obřadů, jak jsem je popsal, neprovozuje. Vrazí do sednice a snaží se trkati kde koho, hlavně děvčata. Při tom často se napadení brání, až klibnu neslavně vyprovodí ze dveří.

Od této podoby. klibny liší se

Čís. 3. Klibna v okolí Krásila Hory. Poule náčrtku J. Bláhy kreslil F r. Racek.

Čís. 2. Klibna v Kuceři ti Milevska. Kreslil F r. E a c e k.

(obr. č. 3.) vystrojení klibny podle popisu Bláhova (viz str. 346).

Lid si u nás vypravuje, když se ho někdo ptá, co klibna znamená, že se děje obchůzka tato na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna tedy podle lidového výkladu značí tu velblouda.

Obyčej zaniká a není pochyby, že časem vyhyne jako podobné jiné obřady starodávné. Usedlí občané s nelibostí pohlížejí někdy na nezbednosti čtveračivé