str. 221
(praktické pokyny o umístění, opatření nábytku, osvětlení, o dopravo a o dklizení předmětů s výstaviště, o přijímání předmětů, o obalu, o pracích umísf ovacích atd.). Veškerý materiál má býti rozdělen na čtyři skupiny: A. Jádro výstavy, výstava lidopisná, r. j. oddělení zeměpisné s oddělením demografickým, oddělení anthro-pologické, dialektologické, literatura lidopisná, lidová hudba, lidové drama, lidové kroje a vyšívání, zvykoslovné oddělení, lidové stavitelství, výtvarné umění lidové, jídla a nápoje, zemědělství, chov, včelařství, rybářství, plavectví, lesnictví atd., domácnost lidu. Při tom budou pořádány na výstavě lidové slavnosti, hry, obyčeje, tance. B. Kollektivní výstavy krajinské. C Kulturně-historické přídatky. Archaeologie. Odélení literární, dramatické, hudební, stavební, krojové, činnost české ženy, historicko-průmyslové oddělení, obchodní, sociální, spolkové, české zábavy, žurnalistické, školské, duchová kultura, oddělení vojenské, právní, náboženské. Eůzná oddělení menší. D. Nový průmysl domácí s národními motivy a soukromé podniky (hostinské, zábavné a pod.) — Rozvrh práce tedy v hlavních rysecli jest ustálen. Nyní je potřeba, aby pilně a soustavně pokračováno bylo v prakticky řízených přípravách za všestranné podpory veřejnosti české. Jen tak bude uskutečněna krásná myšlénka národopisné výstavy českoslovanské, kteréž přejeme plného zdaru a čestného úspěchu. R.
* Národopisná výstava na Vsetíně ve dnech 14.—28. srpna 1892.
Podává Mat. Václavek.*)
Podnět k výstavě na Vsetíně vůbec zavdalo naše čilé a vlastenecké studentstvo, vyslovivší myšlénku, aby se po příkladu Brna (1885) a Olešnice (1891) uspořádala na Vsetíně „umělecká" výstavka, k níž příslušné předměty, zvláště obrazy, jak v originálu tak v reprodukci že zaopatřiti zamýšlí. Spoléhalo* na pomoc si. Uměl. Bes. pražské, především pak na hojnou účasf výkonných umělců sam ých. Tato myšlénka akademiku našich byla od příslušných kruhů vsackýeh s nadšením' přijata a učiněny ihned přípravné kroky. V měsíci dubnu sestaven výbor výstavní, v jehož čelo postaven jako předseda K. B u b e 1 a, zem.
*) Upozorňuji, že vloudily se do referátů v různých listech nesprávnosti. Na příklad poutaly pozornost dvě veliké, baňaté, u vrchu poněkud užší nádoby hliněné, v nichž byla zastrčena úroda polní: ječmen a ove3. Vypadají jako obrovské květníky. Měříť zajisté dole a nahoře po 91 cm., okolo středu 2'14 ni. Jsou to nádoby, v nichž soukeníci naši barvívali vlnu. Tímto dovoluji si opraviti nedopatření pana zpravodaje „Národních Listů" v čísle 240. Píše o výstavě vsacké a těchto nádobách: „Vyzdobeno je toto oddělení dokonce i makartovskými kyticemi z valašských rostlin, jež upevněny jsou ve velikých dřevěných (!) hrncích, jaké Valaši si dělají a které mají podobu pravěkých popelnic. Snad se tu dávná forma nádob udržela na tisíciletí v odlehlých koutech horských, kamž novější formy těžce se dostávají." Kromě toho napravuji ještě toto. Pan ref. dále praví: „Zvláště zajímavo je pozorovati, jak v nokterých místech přijali Valaši některé části kroje charvátského, patrně od osadníků charvát-ských. Charvátské osady ca Moravě jsou zajisté každému známy." Patrně se dal p. ref. k tomuto výroku svésti několika rukávcemi a kordulami, jež se liší pestrostí barev od čistě valašských. Jsou to rukávce a kor-duly z Luzné a Francovy Lhoty, kteréžto vesnice valašské však sousedí dílem se Slováky moravskými a uherskými, a od těchto přijali Lužňané a Lhofané pestrost barev ve svém kroji. Ale c h a r-v á t s k é tři vesnice jsou přece daleko od Valachův, až u Mikulova na jižní Moravě. O modelu valašské sušírny míní, že je to model chalupy a praví: „Nahlédnouti můžeš na celou stavbu chalupy, s povrchu i sundati můžeš střechu a nahlédnouti dovnitř." Ovšem, ale nikoliv do chalupy, nýbrž do sušírny. — Týž ref. p. dr. Kovář (Zl. Praha, 1892, čís. 50) : „Nejvíce mne zajímalo (v izbě valašské) jeho (gazdovo) meteorologické studium. Od SV. Zofie (!!!) 12. prosince do Božího hodu .znamenal si každý den" atd. Má státi sv. Lucie a teda 13. prosince. Kdyby se byl p. K. podíval do kalendáře, viděl by, jaké svaté toho dne je. Přenáší Žofii z května do prosince. „Děvčata nosí (! místo : nosila) všude fěrtoch bílý nabíraný" — má zníti správně: že tak řečený první fěrtoch, bílý, nabíraný, nesešitý, byla vlastně k a s a n k a (sukně) a na to přišel druhý fěrtoch, tlačený, barevný. Vůbec pan K. ve svých referátech u skutečných znalců valašských věcí velmi si škodil. Kdyby na základě jich chtěl někdo něco o Valaších psáti a dovolával by se p. K., to by se se špatnou potázal. Mnoho vzal odo mne z Průvodce po výstavě na Vsetíně (o kroji, zejména pak povahu Valachů), ale podle svého zkomolil vypsané věci.
|
|
