str. 210
konaná, Svatební výprava šlechtičny a svatební smlouvy, Rektoři a žáci starých opavských škol, Šlechtic studentem 1685—1691, Přehledy kulturní ze Slezska, o Archivu Matice opavské, Formule přísahy, Valašská vojvodství ve Slezsku, Selští zběhové, Stará gruntovní kniha, Cech „moravských" ševců v Opavě, Řemeslnické cechy v enklávách moravských, Slovensky psaný list od rodu z r. 1655 a pod.) V části o písemnictví dějepisném referováno o studii Duškově v čČMus. 1885 o připojení knížetství slezských ke koruně české a o Tadrově knize o kancelářích a písařích v zemích českých, při čemž dopl-ňováDy jsou studie obou spisovatelů. Zbt.
Kwartalnik Historyczny. Organ Towarzystwa historycznego założony przez X. Lis ke go, pod redakcyą, O. Balzera, 1892, IV. J. Franko podává pěkně sestavenou „Charakteristiku literatury ruské věku XVI—XVIII." s četnými údaji literárné-historickými, zajímavými pro české badatele (o lidové četbě, o látkách, čerpaných z apokryfů, o lidových divadlech a pod.) Ant. Proc haska líčí důkladně konfederaci lvovskou r. 1464. Stan. Krzyżanowski uvažuje na základě knihy Kgtrzyáského (Studya nad dokumentami XII. wieku, Kraków 1891) o počátcích diplomatiky polské. Neobyčejně bohatá opět jest část, věnovaná referátům a kritikám. Z nich zaznamenáváme referát o vydání „Pomniki dziejowe Lwowa z archiwum rniosta I. Najstarsza księga miejska 1382—13s9" od Dra. AI. Czołowskeho, Lwów, 1892. Referent Dr. Z. Lisiewicz podává obsah a pak vytýká nedopatření, pokud se týče chybného čtení latinskébo textu. W. Rolny a K. Wojciechowski opět otiskují podrobný přehled kritik a článků z různých časopisů; mezi nimi jsou také některé české. L. Finkel upravil znamenitý přehled literatury za-hraničné, týkající se hlavně událostí politických. — Tímto sešitem ukončen ročník VI. Opakujeme po jeho dokončení chválu, kterou jsme vzdali jednotlivým sešitům. Redakce jest si vědoma, že historie není podle zastaralých definicí vědou, která by svůj obor omezovala, že do pojmu historie vedle politických událostí nezbytně patří historie kulturní (literární, církevní, historie umění); lirátce pověděno, historie všelikých zjevů v životě národů. Na str. 921 píše redaktor Dr. O. Balzer doslovně: „Kwartalnik jest organem Towarzystwa historycznego, w roku Pańskim 1892, w którym pośród historyków nie ma już żadnej wątpliwości o tom, že historya obejmuje wszystkie objawy żjcia narodów i że każdy z nich stanowi przedmiot naukowego badania w historyo-grafii." Pokládáme stanovisko redakce, opřené programem, vytčeným od zakladatele Kwartalnika Liskeho, za správné a vědecky odůvodněné. Souhlasíme pluě s ohrazením prof. Balzera proti výčitce, že nepěstuje pouze historie politické. Není pochyby, že brzy již všude zobecní podobný názor o védě historické, jehož s úspěchem hájí redakce Kwartalnika ve své odvetě.
Zbt.
La Tradition. Revue générale des contes, legend es,, chants, usages, traditions et arts populaires, directeurs-E. Blémont et H. Carnoy. Paris, 1892, č. 63—65. Z hojného obsahu uvádíme články zajímavější pro české pracovníky: P. Ristelhuber rozepisuje se o svatojanských ohních, nejdříve v Elsasku. A. Harou sebral příspěvky k lidovědé velkovévodství lucemburského (o bílé paní, o ohních, zapalovaných o masopustě, o meluzíně a pod.). G. Roullet podává příspěvek o moři v lidovém podání. H Carnoy: písně vánoční. L. de la Sicotiére vypravuje o obyčejích na středopostí v Normandii. Żmigrodzki líčí výroční obyčeje a pověry lidu polského v okolí krakovském. C. de Warloy napsal poutavou studii o věštbě z knih posvátných. Ukazuje, jak věštba tohoto druhu, byla známa pohanům, jak byla zapovídána křesťanům a jak podnes kolují-
|
|
