str. 133
Na popeleční středu ráno chodí ženy s hrncem, v němž je roz-pěněno mýdlo a štětičkou „pucujou muzky". Přepadený muž — nechce-H býti zamazán — musí se penězi vykoupiti. Peníze se pak společně propíjí. Říká se tomu „prát zástěry". Obyčej tento zachoval se v okolí Přelouče. Má to význam anebo jest to jen obyčej místní ?
Bezděkov u Choltie. Jos. Hanuš
Popeleční středa: Kde na popelečn! středu pekou ¦ chléb, tam Pán Bůh se svatými žehná. Ale práti v ten den není radno, že by bylo prádlo po celý rok špinavé.
Bydžovsko. Jos. Koštál.
Na popeleční středu ráno pijí mužští kořalku, aby jich prý neštípali komáři a mouchy po celé léto. — Tančí-li se na popeleční středu přes půlnoc, objeví se prý mezi tancujícími ďábel v zeleném kabátě a straší je.
Hradecko. Jos. Košťál.
Na popeleční středu, jíž u nás říkají škaredá, říkají ženské : „Škaredou středu nerada předu, ráda spím, co je dobrého, všecko sním."
Buřenice, okr. h. Ledeč. Frant. Košák.
Na popeleční středu chodíval po vsi člověk směšně oblečený. V ruce nosil rozsvícenou lucernu. Přišed do stavení vysvětloval, že hledá ztracený masopust, a prosil, aby mu i zde dovolili hledat, a kdyby ho nalezl, vyvésti ho ven. Pak prohledával všecky kouty k velikému veselí ostatních. Podělen byl pak zbytky z masopustu.
Buřenice. Frant. Košák.
Na neděli kýchavnou, družebnou a smrtnou.
Na kýchavnou neděli dává se pozor,, kolikráte kdo kýchne, tolik roků prý bude živ; dle jiné verse, kdo kýchne v ten den třikrát, po celý rok prý ani nezastůně. Bydžovsko. Jos. Košťál.
V neděli družebnou. Ve čtvrtou postní neděli strojí děvčata „pučálku". Dají totiž několik dní pučeti hrách ve vodě a ráno ve zmíněnou neděli hrách napučený upraží na másle na pekáči. Upražený takto hrách promíchá se s hrozinkami, pokroutkami a kořením různým, a dá ss pak na talíř. Pak posype se opět hrozinkami a pokroutkami. Takto upravená „pučálka" se uschová a předloží hostům, kteří tu naděli odpoledne přijdou. Obyčejně však předkládá ^e ženichovi, ktorý přijde za děvčetem K pučálce dá se z počátku vidlička. Ženich však nemá vidličkou jísti, nýbrž čekati, až se mu přinese lžíce; jinak by se mu vysmáli.
Z okolí Nepomuka. Vojt. Štětina.
|