str. 156
Starší povídají, co prý sami slýchali od svých starších, že tento zvyk začal dávno ještě v době, kdy na Chodska bývali vlci, a tenkráte prý dělali poprvé otvor, aby se jím uhájil před vlkem pes, jemuž bylo v noci „stáj" hlídati. Dost možná, že se tak nejdříve starali o věrného strážce domu, neboí dle přísloví chodského, podnes platného „pes na dvoře, míň hoře!"
Avšak bylo na čase, aby se s tím zvykem přestalo, neboť otvoru toho mohl užiti i „zlej člověk".
Vchod sám míval zvláštní tvar, kde byl dum od kamene ;*) býval nahoře do kulatá sklenut, tak že se podobal vchodu při dvířcích, jako jest na př. na našem obrázku dvora z Újezda (viz čís. 1. na str. 47), jen že byl poměrně o něco širší, vyšší sotva kde.
Rozměry tyto určovala praktická příčina, aby člověk pohodlně a bez obmeškání prošel i maje něco v rukou, jak toho při hospodářství třeba. Proto dbáno více šířky, na výšku nepřidalo se mnoho nad hlavu dospělého člověka; velký se musel spíše shýbnout.**) Sklenutý oblouk byl poměrně ostrý: začínalo se s kroužením v polovici výšky nebo málo nad polovicí. Samo sebou se rozumí, že takový vchod neměl žádných veřejí. Prahem byla nejčastěji větší, rovnější plotna. Pro zavírání „na řetěz" zazděn do středu zdiva ve směru vodorovném kus dřeva, do něhož se teprv, aby se zeď nedrobila, zaráží skoba pro řetěz. Podobný vchod okrouhlý dělával se do sklepa a do kuchyně.***) Noví hospodáři, pokud se dodědili starších statků s tímto zařízením, nechválí si takového vchodu hlavně u domu, a to proto, zavřou-li se dvčře, že jest v domě tma. Z té příčiny bourají klenutí a kladou veřeje, v nichž se nade dveřmi lehko pořizuje příční okénko, které i při zavřených dveřích poskytuje domu nejnutnějšího světia. Že při takové citelné opravě končívají svůj úkol i starodávné dvéře, tuší asi každý.
Do domu dřevěného je vchod jen čtverhranný. Veřeje i práh jsou už sroubeny se stěnami.
Na dum, jak viděti na hlavním půdorysu, nenecháváno mnoho prostoru, a není také nač. Kromě schodů vedoucích na pu-nebí, které jsou pravidelně v domu a to na protější straně dveří do „(velký) senci", mívají místy v domu i vchod do „lochu". Kromě toho stává někdy v domě hal marka na potraviny — zvláště v chalupách+) — nějaké to vědro a sem tam střídavě nějaký jiný kus domácího nářadí. Dum nebýval za starodávna dlážděn, nýbrž
*) To bylo z pravidla u stavení, kde měli sklep: sklep, a dum hleděli míti
dávno zděné, ale senei vždy a všude nejradéji dřevenou. **) Měření ukazuje poměr šířky k výšce na př.: 1 : 13/4 (m). ***) V tom máme doklad, že býval okrouhlý vchod vůbec, co jsma už také
při brance shledali, oblíbenější.
+) V chalupách mívají v domu také kaděčku s naloženým zelím; ta má obyčejně své místo stranou pod schody.
