ves v slavnostním rouše, neoddávají se ještě pořadatelé odpočinku; majíť obyčejně v místě nebo v okolních jobcích soupeře, kteří májím ouklady strojí — vyčkávají příležitosti, chtějíce máje podříznouti a tím pořadatelům hanbu způsobiti. Proto musí býti máje až do rána střeženy.

Slavnost se počíná druhého dne brzy po polednách. Pořadatelé sejdou se v hospodě a odtud vyjdou s hudbou na obchůzku po vsi, jdou dům od domu, kde mají děvčata (ať již jsou to dcerky domácí nebo děvečky), jimž v noci postavili májky. Při tom král nese „májku" — opentlenou a obrázky vyzdobenou borovičku nebo smrček — a jeden — za šenkýře přistrojený — dojíždí na koni pro pivo.

Když přijdou do světnice, dají domácím připít, postaví májku na stůl, a vyhledají děvčata, která se nyní „vyplácejí", t. j. věnují pořadatelům příspěvek na slavnost. Příspěvek ten často nebývá nepatrný; každé děvče jednak se „chce dáti vidět", jednak chce dostati „pěkné jméno", a proto sáhne hluboko do kapsy. Chudé děvče dává z pravidla nejméně 2—3 zlaté; bohatší ještě jednou tolik. Po té král s děvčetem zatančí a odvádí je s sebou do druhého statku. Při tom hudba hraje a všichni zpívají: „Annička hodná je, dala nám na máje, [: dala nám tři zlatý, to je dítě zlatý. :]"

Hudba přivábí i ostatní obyvatele vesnice — mladé i staré — kteří se přidruží k průvodu, ale ti do statku nevcházejí, nýbrž jen před ním státi zůstávají. Když celou ves obešli, děvčata a ostatní obecenstvo rozestaví se kol boudy na návsi, pořadatelé zajdou do obydlí „králova", a tu se radí, jaké „jméno" které dívce dáti mají. Po té král, písař, biřic a kat obléknou se do zvláštních šatůs všichni posedají na koně a provázeni hudbou zamíří také k boudě na návsi. Kol té se rozestaví. Hudba přestane a král spustí: „Málo, málo, maličko, ať se stane pomlčeníčko, aby náš pan biřic promluviti mohl slovíčko."

Po té ujme se slova biřic: „Vítám vás panenky a páni, přicházím jak lehké jarní větrování, bez rekomanda a bez pozvání; nachodiv se dosti po cizinské vlasti, octl jsem se, panenky, mezi vámi, jenom jestli za mé namáhání získám od vás hodně pochválení."

Když biřic skončí, všichni zazpívají: ,,[:Na svatého Ducha sjíždí se knížata,:] knížata, hrabata. [: I my jezdit budem, krále honit budem, :] však my mu vydrbem."

Potom král praví: „Já král poroučím svému biřici: ,Biřici, slez s koně dolů, prosekej ty si boudu.'"

Biřic odvětí: „Já dolů nemusím, já si jen'poručím, mám zde služebníka, ukrutného kata. Slez ty, kate, slez ty dolů, prosekej mně boudu."

Kat se vymlouvá: „Jak bych já boudu prosekal, když jsem žádného nádobí nedostal, mám zde takovou starou kudlu a s tou to zkoušet budu."