str. 45
takže nám přátelské zprávy starších bratří z Chodska byly často jen upozorněním a posilou vlastní paměti. *)
Chceme popsati statek í chalupu. Statkem myslíme stavení „sedlákovo" čili, jak Chodové říkají, „dvůr", a chalupou — stavení „chalupníkovo". Že třeba při popisu stavení chodského vůbec tohoto rozdílu dbáti, vyjde na. jevo ze stručného vypsání poměrů životních a majetkových, jimiž chceme hned, jak jsme řekli, podle ohlášeného plánu zvláště čtenáře Chodska nepovědomé na vlastní prohlídku stavení chodských připraviti.
Chodové byli od nepamětných dob rolníci a lesáci. Obě tato zaměstnání bývala jim v starších dobách společná. Pole dalo živobytí, les musel dáti teplo, světlo a stavivo. Když znenáhla přibývalo na vesnicích obyvatelstva, půdy orné však pro nové „dvory" se přidělávati nemohlo, nezbylo než buď jako jinde statky děliti a trhati — a k tomu neradi se dávali starší hospodáři chodští pohnouti — nebo se měli někteří noví členové rodů ohlížeti po prameni živobytí mimo statek, hlavně v lese. K usnadnění tohoto lopotného života pomohlo se takto odcházejícímu členu postaviti chalupu a k ní přidal se mu nějaký ten korec pole, aby měl „na chléb" a kus louky pro dva tři kusy dobytka. **)
Takový asi byl nejobyčejnější vývin a první stav „chalup" na vesnici chodské. Z těchto pak chalup stěhovalo se příští pokolení často do chalup bez „kruntů" nebo do „podruzstva". Těmto obojím byl i jest les doposud jediným pramenem výživy, to jest statný rod chodských dřevorubců. Mimo les hledají také někteří poslední útočiště v nádeničení. Chalupa má pro tyto lidi předně ten užitek, že mají kde býti, po případě, je-li v ní zbytečné místo pro podruha, tento pomůže „hospodáři" zaplatiti „tak tu daň". Ale i na takové chaloupce hledí míti aspoň jednu kravičku. Neboť podle chodského přísloví „kráva je půl živobytí". To jsou jen hlavní rozdíly, odstínů stopovati nemůžeme. V každém z těchto druhů stavení jiné poměry majetkové a životní působí jiné vnitřní i vnější jeho spořádání.
Dvůr celý mívá na Chodsku 80—100 korců půdy, z toho asi 2/3 orné, 1/3 – 1/4 luk, něco lesa a k tomu sem tam něco pastvin.***)
*) Za tuto ochotnou pomoc vzdávám milovaným rodákům nejupřímnější díky. Stejné vděčně vzpomínám obzvláštní ochoty P. T. p. prof. Levého, malíře pana Regála a odb. učitele pana Kubra, kteří zdařilými kresbami článek objasnili.
**) Můžete slyšeti ještě dnes často, jak jeden z rodiny dostal dvůr, druhému pak měl za to dáti jen místo na chalupu a při stavbě navoziti mu materialu, a třetí se vyvdala se dvěma, třemi sty, a statek má ceny 10 až 12 tisíc! Případy takového nerovného dělení mají příčinu jen v houževnatém odporu chodských hospodářů, hlavně starších, proti trhání statku. Odpor tento proniká i skrácené členy rodu tak, že skrácení své nesou jako nezbytnou nutnost. ***) Některé dvory mají i svůj rybník a za starodávna mívaly rybníků hojně".
