Předchozí 0027 Následující
str. 26

Místo límce bývá přes vrapy šorce zajímavé pestré vyšívání přímočarné, t. zv. forma, velice uměle šito, a to na nejrozmanitější vzory: na př. na zvonky, hrubé kluče, rafiku, hrkavice, hrozen, malé klúčky, ptáky, jelení rožky, devět buchtiček atd., kteréžto vzory se shodují celkem se vzory na šorcích sousedních krojů a tudíž prastaré jsou a částečně z daných řas vyplynuly. Tyže vzory, však pouze oranžovým hedvábem vyšité, bývají na límci svátečního slavnostního „fěrtochu". Fěrtoch jest vlastně sněhobílý šorec a nepřivazuje se jako tento pestrými „trhačkami", nýbrž bílými kulatými šňůrkami, žlutými střapečky zakončenými. Dříve míval fěrtoch „formu" bílým hedvábem šitou. —

Fěrtňšky, totiž vlastní zástěrky, jsou na Kunovicku mnohem jednodušší než jinde. Takové, jako tu nyní, bývaly za starších dob v celém sev. Slovácku asi, kdy paráda se ještě tak nehonila. Bývají vždy světlobarvé, obyčejně z červeného vlněného „štofu" nebo „muše-línové" a „turecké" (na červené půdě pestře květované), někdy i bavlněné. Jen tu a tam u největších parádnic zahlédne člověk fěrtušek hedvábný.

Kukávce liší se, jak již uvedeno, od ostatních sousedních tím, že mají menší „baně" a baně přecházejí v nadloktí v úzký přilehlý rukávek. U lokte šíří se zase v okruží „kadle", t. j. kadrle. I obojek i přednicě rukávce i „kadle" jsou „kaničkami" (krajkami) lemovány.

Vyšívání jest na obojku, na přednicích, u zápěstí a na „kadlích". Je vždy oranžové, někdy s tmavěkermezínovým promíchané. Lem je vždy černá „řetázka" na jedné a černé srdcovité „zuby" nebo prostě „stehy" na druhé straně. Jen u „kadlí" tyto „stehy" scházívají. Vzory jsou na vyšívání velice starobylé, rázu gothického a tak zv. „výřez", to jest prolamování (á jour) jest velice oblíbená a zvláštní technika. Výřez je buď uzlíčkový a to ve „formičkách" (vzorcích), anebo „Hodinkový" v proužcích. Z formiček k nejstarším patří na „le-luju", „ostrožku", „půl růže", „hésky" (ležatá hranatá) a j.v.

Na vzdálenost nedčiní práce" ty zvláštního dojmu, ale z blízka se jim znalec, lépe řečeno znalkyně, neobyčejně obdivovati musí. Zvláštní drobnůstka slavnostní pro rukávce jest, že špičky obojku muséjí býti vždy nahoru obráceny, když rukávce jsou plně vyšity. Mají-li na výzdobu jenom „strakatinu", t. j. jednoduché křížkové vyšívání, obyčejně černé, neobracejí se špičky! Rukávce se strakatinou jsou málo slavnostní a nosí se na den všední nebo při deštivém čase.

Kordulky (ženské vestičky) jsou dvojí. Starší, nyní již mizící, jsou z černého sukna a zapínají se na 4 knoflíčky, proti nimž na levé straně jsou dírky a modré šňůrování se dvěma „střapatými" červenými „kytkami", jako u mužských kordul. Také u kapsy, která jest pouze na pravé straně, jest modré šňůrování a kytky střapaté.


Předchozí   Následující