Podobně jako cerovských evangelíků také židů ccrovských velmi rychle ubývá, neboť se stěhují z dědiny. R. 1870. bylo zde židů na 40 osob, nejvíce v celém okolí, tak že se tu scházívali z jiných vesnic ku svým svátkům. . R. 1890. napočítáno jen 16 osob, a nyní jsou tu usazeny jen dvě rodiny, celkem 7 osob, z nichž jedna provozuje zemědělství. Stěhují se opravdu z nutnosti, neb horlivá práce zdejšího učitele a faráře směřuje k úplné neodvislosti osady od židů a tak těmto mizí půda pod nohama.

Naproti tomu živel katolický velmi rychle se vzmáhá. Byly doby, kdy nebylo na Cerově katolíků; r. 1870. usazeno bylo 84 osob, r. 1890. napočítáno 94 osob (53 mužů a 41 žen), a nyní je jich asi 200; ve škole tvoří třetinu žactva.'

Neobyčejný tento vzrůst způsoben je immigrací. Příliv katolíků nesměřuje však přímo do dědiny, nýbrž zastavuje se na obvodě půdy cerovské. Jsou to tak zvané »lazy«, jež stávají se majetkem vždy nových a nových rodin katolických.

Lazy jsou statky rozházené buď po skupinách neb osaměle mimo vesnici a vyskytují se v Horním Hontě skoro u každé osady. Cerovské lazy rozkládají se východně od osady za potokem Litavou, ve vzdálenosti asi 1 hodiny a vznikly nepříznivou polohou částí pozemků cerovských. Poznamenal jsem již v předu, že potok Litavský odděluje kus chotáru tak hlubokým údolím, že nesnadno je dostati se tam i pěšímu. Za touto velikou roklí měl každý Cerovan část, namnoze dosti úrodnou, a proto již od pradávna stavěli si tu- uprostřed pozemků jednodušší hospodářská i obytná stavení. Do nich sváželi okolní úrodu a na podzim nebo na jaře odebrali se sem i s dobytkem, aby spotřebovali zásoby. Zároveň vzdělali si tu znovu půdu. A když zásoby v lazích byly stráveny, vraceli se do dědiny. Daní domových z lazů neplatili a daň pozemková byla zde menší. Ale když před 15 lety i na ně vypsána byla daň jako na jiné, zdálo se Cerovanům, že hospodaření se tu již nevyplácí, zvláště když klesáním počtu obyvatelstva přibývalo dosti půdy blízko vesnice. Počali tedy lazy prodávati. A poněvadž půda na nich je dosti dobrá a skoro vesměs scelená, stoupala poptávka a tím i cena. Lazy, které byly ceněny před 5 lety na 1000 zl., před rokem byly prodány za 3500 zl.; poslední koupě uzavřená před rokem stanovila cenu 5540 zl za 180 jiter. Jakých rozměrů nabylo toto stěhování, o tom poučuje nás fakt, že od r. 1898., kdy prvé lazy byly prodány, až do r. 1905. usadilo se tu 200 osob; z nich je 13 rodin katolických a 6 evangelických. Evangelíci přicházejí sem hlavně z Plešovec a Slatiny (st. Zvoleňská) — katolíci z Novohradu. Také Detvanci se tu usazují. Rodiny všech těchto přistěhovalců jsou velmi četné — vzpomínám Detvance Kohouta se šesti dospělými, krásnými »chlapci«. Život vedou střídmý, nepožívají tolik pálenky a hospodaří racionálně, ba až příliš šetrně.

Mimo to při poslední kommassaci dalo si několik rodin, mezi nimi zvláště dvě rodiny zemanské Pribišovců, vyměřiti za dědinou směrem k Li-tavě své pozemky v celosti, a postavili si tam domy. Také tu zakupují se přistěhovalecké rodiny. Proti tomuto proudu, jak už bylo vzpomenuto, a také zcela odůvodněně, odlivu není.

Vyjímajíc ony lazy a íjskupinu při Litavě, kolem dokola chotáru cerovského při hranicích rozkládají se lesy a pastviny. Polí přibývá směrem