Nástin dějin anthropologie.

„Úvodem do vědy .... jsou přirozeně dějiny jejího vzniku a vývoje, dějiny ideí a bojů, jež připravovaly její nynější stav",— těmito slovy počíná Topinard své výtečné dílo 1). I nás vede intence podobná, a jako úvod ku přehledu nynějšího stavu vědy an-thropologické, ku porozumění jejích hlavních otázek a cílů, podáváme nástin dějinného vývoje anthropologie. Neboť jako každá věda má i anthropologie své dějiny, dějiny boje starých názorů s názory novými. Zdálo by se ovšem, že pokrok ve vědě přírodní, jakou jest i anthropologie, ani nemůže míti opposice. Vždyť postup děje se zde na základě fakt dosažených indukcí. Ale uvážíme-li, že jednak objevy spočívají jen na soudech o zku-

šenostech smyslných, jež často mohou býti a bývají mylné, že ne fakta sama a objevy, ale teprve seřadění jich a vysuzování z nich, tedy spekulace, zaručují nám nový zákon přírodní, — pak si snadno vysvětlíme, že i v dějinách anthropologie srážela se někdy tak silně různá mínění, že bouře tím vzbuzené hýbaly i širšími vrstvami vzdělaného světa.

Říká se obecně a správně, že věda an-thropologická jest vědou mladou, ba jednou z nejmladších. Avšak různé základní její otázky mají kořeny své již v dobách dávných, a jest častokráte zajímavo a poučno sledovati vývoj jich od jeho počátku. I dějiny anthropologie nám pak ukazují, že ony geniální a „nové" myšlenky a objevy, které často jedním rázem posunou daleko v před bud obzor náš rozumový nebo naši praxi životní, nejsou vlastně nic „nového", že byly dávno již před tím připravovány a čekaly jen na ducha velikého, v tom že jim porozuměl, jim život dal a jasně je ukázal lidstvu.

V poslední době i u nás jeví se interess pro studia anthropologická. Pokud nebude v literatuře naší objemnějšího a lepšího spisu, posloužiž tento nástin v rysech nejhrubších. Pouze ve hlavních otázkách dovolíme si poněkud šíře vývoj jejich vylíčiti. Také- budeme stopovati pouze dějiny anthropologie