obecenstvu, ale namnoze i odborné veřejnosti jakýmsi oficiálním dokumentem kroje onoho kraje.

I kdyby bylo zmíněné heslo správné, muselo by býti jistě: teprve výsledkem studia a ne jeho počátkem. Co bychom řekli o tom, kdyby někdo za 80 let našel kdesi kroj nynější Armády spásy a bez dlouhého uvažování prohlásil, že se tak všichni tehdejší obyvatelé onoho kraje nosili?

Neupírám důležitosti dílu Hornovu pro studium moravských krojů; ale má-li býti vědeckým pramenem, pak musí se podro-biti kritice. Musíme věděti, z jakého popudu Horn kroje maloval, znal-li kroje z vlastního místního názoru (dílo zahrnuje celou Moravu), či maloval-li je jen podle „modelů", které šlechta krajů moravských vypravila r. 1833 do Brna na počest císařských manželů,*) zda a pokud tyto krojové výpravy odpovídaly skutečnosti atd. Na otázky tyto musí nám dáti určitou odpověď archivní zprávy.

Názor na kroj se značně změní, jakmile opustíme dosavadní úzké hledisko a počneme kriticky srovnávati materiál. Přestane jistě obvyklé „starobylý národní kroj dávno, vymizel", neboť uvidíme, že kroj nebyl ani nějakou věcí ztrnulou, ani nějakým stejnokrojem. Jako nyní, tak i dříve se kroj dobově i místně často dosti podstatně měnil a bylo mnoho činitelů, kteří při tom spolupůsobili. A tu poznáme i nutnost, rozlišiti a vymeziti přesněji pojmy: kroj^národní, lidový, selský (vesnický), městský.

Kroj zasloužil by si přívlastku národní snad jen tehdy, kdyby bylo jeho účelem, aby se člen jednoho národa od člena druhého národa lišil. Mohl by povstati buď jakousi historickou ztrnulostí nebo dobovou nutností a úkolem národopisu by bylo, aby zjistil, zda takový kroj máme, kde, jak a proč se vyvinul a pod. Alespoň většina toho, co dnes národním krojem nazýváme, má tak zřejmé dobové obmezení a tolik cizích prvků (móda první polovice 19. stol.), že při kritickém srovnávání neobstojí. A pohlédneme-li na př. na sousední kraje: Valašsko a moravské Slovensko, zda nebudeme očekávati od národopisu vysvětlení záhady, proč se národní kroj uchoval (snad spíše povstal, kdy a proč?) právě tam, kde působení cizích vlivů bylo největší a vymizel tam, kde vlivů takových téměř nebylo a ve všem jiném projevuje se značná kon-servativnost?

Nazveme-li však národním krojem šat, jaký nosil na př. před 100 lety sedlák jak v německé, tak v české vesnici na Jihlavsku, pak se nevyhneme vzájemnému tvrzení, že jeden národní kmen od druhého kroj převzal. A ve skutečnosti může býti prostý důvod ten, že si jej oba obstarali na jarmárce v Jihlavě. Tu bychom snad mohli mluviti jen o kroji lidovém, jímž se lišil prostý liď od pánů.