kusu. Způsob a výše tohoto výdělku ukazuje znovu, jaký je tu nadbytek pracovní síly, která by mohla býti úspěšněji organiso-vána a upotřebena.

Ostatní živnosti a řemesla (ševci, krejčí, řezník, stolaři a stavební tesaři) neliší se ničím od venkovských řemeslníků svého druhu v jiných krajích.

Nejlépe se daří hostinským a obchodníkům se smíšeným zbožím. Je jich 6 a 3 z nich platí osobní daň důchodovou. Jediní v celé obci kromě 2 učitelů, faráře a revírníka. Dohromady platí se této daně v obci asi 40 zl. a je jí zdaněno 7 domácností (30 lidí) t. j. P/2% všeho obyvatelstva.

Uděláme si přehled všech zaměstnání průmyslových živností řemeslnických, když uvedu je dle počtu a dle daně. kterou platí:

Z tohoto přehledu vidno:

1. Průmyslem dřevařským s části neb úplně zaměstnáno je 180 lidí či 75% všech ostatních živností, řemesel a zaměstnání. Ve skutečnosti je víc, poněvadž tu nejsou počítána zaměstnání podřízenějšího druhu (dřevaření a práce nádenické v lese).

V 15 případech jsou tato zaměstnání jediným zdrojem výživy celé domácnosti. U jiných příjmy doplňují se výtěžky polního hospodářství, jinde prací žen a dětí, jinde jiným vedlejším zaměstnáním. Jako dělníci za mzdu pracuji, jak řečeno, tesaři (l>5) a pak pomocníci při pile, při podomním obchodě a při jiných živnostech (ač jsou-li jací, obyčejně naučí otec syna svému umění a tu ovšem není námezdního poměru), ostatní vystupují jako samostatní živnostníci. Živnostenský list k tomu má pouze 11 (asi 10%. Ostatní provozují živnost jako domácí průmysl nekoncesovaně a nezdaněné).