Předchozí 0025 Následující
str. 20

Na Tři krále.

Z lidového podání vymizelo již na dobro zábavné volení mazancem krále, jenž pak byl určen, aby kropil podle starého obyčeje stavení a psal křížky tříkrálové. Zastrkovali do pečiva penízek a komu z domácích po rozkrájení připadl kousek s tím pečivem, byl králem. Roku 1579 vypravuje o tomto obyčeji Jan Mirotický v Kroměříži: »Na den tří králuov, jenž se den ukázání Páně oněm mudrcům jmenuje, jedna každá čeládka z medu a z mouky, přidadouc zázvoru a pepře, mazanec udělají a krále sobě vyvolí tímto způsobem. Mazanec hospodyně dělá, do kteréhož bez spatření jiných, když jej hněte, jeden peníz nebo groš vpustí a potom odhrabíc uhlí, na horkém vohnisku jej praží a upražíc na tolik kusuo láme, kolik osob se mezi čeládkou nachází. Potom rozdává, jednomu každému jeden kus dadouc. Oddělují se také Kristu Pánu, blahoslavené Panně a třem mudrcům jejich díly, kteréž se místo almužny rozdávají. V čím by pak kusu groš neb ten papír nalezen byl, toho všichni králem jmenují a na stolici ho vsadí a po třikrát ho vzhůru s plesáním vyzdvihují a ten má v pravé ruce křidu, kteroužto tolikrát znamení kříže vzhůru na břevnách aneb na klenutí pokoje vopisuje, kteréžto kříže protože se o nich věří, že sou proti mnohým zlým věcem k obraně, u veliké vážnosti je mají. «*)

Oblíbenou zábavou, jehož původu dlužno hledati v křesťanské legendě o sv. Třech králích, bylo a jest posud chození Tří králů,, chození s hvězdou. Staročeská pacholata chodívala »s hvězdou«, připomínajíce přiměřenými zpěvy památku Tří králů. Zpěvy ty bývaly dra-matisovány a tak vznikly hry tříkrálové, komedie o Třech králích. Jesuité chopili se této příležitosti a vystrojovali pak tato divadla Tříkrálová slavnostně, s lákavou nádherou, jež žáci kolejí jesuitských hrávali před četným a vděčným posluchačstvem.**)

Tříkrálových her divadelních staročeských známo jest několik. Jak se jimi staří bavili, poučuje ve vydání her vánočních Ferd. Menčík.***) Zvláště zajímavá jest hra Kozmánkova ze století XVII. »Actus pobožný o Narození Syna Božího«, kde Tři králové vystupují.


*) Jan Auban Bohemus, Obyčeje, práva, řády aneb zvyklosti všech národův, přeložil Jan Mirotický v Kroměříži, v Holomouci, 1579, 1. Aa 3.
**) Doklady podrobně Zíbrt, Staročeské výroční obyčeje, 1889, str. 13 ad ***) Ferd. Menčík, Vánoční hry, v Holešově, 1894. Srv. Jos. Kochánek, Hra o narození Páně, Světozor, 1877, str. 618.

Předchozí   Následující