Část prvá. Přírodopisné poměry. Geologické složení země, horopis a vodopis, ne-rostectvo, příroda ústrojná, meteorologie, zeměpisné rozložení národa českoslovanského.

Část druhá. Statistické poměry. I. Obyvatelstvo vůbec. A. Stav složení: 1. strany byt obývající, 2. obyvatelstvo přítomné: a) obyvatelstvo absolutní, relativní, b) přírostek obyvatelstva, c) obyvatelstvo městské a venkovské, pohlaví, věk, stav, vyznání náboženské, vzdělání, vady duševní a tělesné, národnost, 3. obyvatelstvo dle příslušnosti domovské a státní, 4. přechodnost obyvatelstva. B. Měna obyvatelstva. 1. Sňatky, 2. porody, 3. úmrtnost, 4. stěhování.

II. Sídla. A. Města, městysy a vesnice. B. Rozvrh sídel na plochu a v poměru k oby-vatelstvu vůbec a k městskému a venkovskému obyvatelstvu zvláště.

III. Slavení. a) Absolutní počet stavení, mezi tím domův obytných, b) relativní počet obytných stavení v poměru k ploše a k obyvatelům, c) poměr stran k obytným stavením.

IV. Pozemkový majetek. A. Dle druhu kultur, 1. plocha vzdělané a nevzdělané půdy, 2. rozdělení půdy dle kultur. B. Dle kategorii držebností. 1. Statky v zemských deskách zapsané a statky v zemských deskách nezapsané, statky svěřenské a statky manské,

2. majetek obecní, zádušní, školní, nadační a majetek fondů. C. Dle velikosti rozlohy. D. Dle parcel. E. Pohyb vlastnictví půdy a břemen. 1. Břemena a jich vyvazení, 2. dluhy hypotekární, 3. meliorace půdy, 4. změna držebností (mezi živými a dědictvím), 5. exekuční prodeje, 6. ceny pozemků, 7. pachtovní poměry a pachtovné.

V. Výroba prvotní. A. Zemědělská výroba.

1. Výsledky orby a lukařství, 2. výsledky sadařství a vinařství, 3. výsledky chmelařství. B. Chov dobytka. 1. Koně, 2. hovězí dobytek,

3. ovce, 4. kozy, 5. vepřový dobytek, 6. včely, 7. dobytčí nemoc a zvěrolékařství. C. Rybářství. 1. Rybničně, 2. říčné, 3. správní poměry,

4. stav rybníků doby nynější a porovnání s dobou starší. D. Hospodářství lesní a ho-nitba. 1. Rozloha lesů jehličnatých, 2. listnatých, 3. smíšených, 4. výnos lesů co do dříví a vedlejších užitků (lov), 5. ceny. E. Hornictví a hutnictví. 1. Všeobecné poměry těžení,

2. způsob a rozsáhlost hornictví (výhradná práva kutací, míra dolová), nejdůležitější zařízení při provozování hornictví, 4. dělnictvo,

5. úrazy dělníků, 6. bratrské pokladny, 7. poměry a výsledky jednotlivých odborů výroby hornické, 8. výsledkyúhrnné výroby hornické, 9. dávky hornické, 10. ceny hornických výrobků.

VI. Výroba průmyslná. a) Průmysl hospodářský, b) železářský, c) strojnický, d) sklářský, e) průmyslné spracování kamene a hlíny, f) dřeva, g) slámy, kosti, h) pryže a pod., i) průmysl papírnický, k) chemický, 1) koželužský a m) průmyslné spracování koží, n) kožešin, o) štětin, p) vlasů a peří, r) průmysl tkací a čalounický, s) oděvní a ozdobní, t) polygrafický a umělecký, stavební.

VII. Obchod a tržba. VIII. Komunikace, A. Cesty po suchu: 1. železnice, 2. vozové a veřejné cesty [a) erární silnice, b) zemské. c) okresní, d) obecní cesty]; B. cesty po vodě. IX. Peněžní a úvěrní ústavy, a) Spořitelny, b) záložny, c) banky. X. Dobročinné ústavy a opatření chudých. A. Ve městech. B. Na venkově.

XI. Zdravotnictví. A. Lékaři. B. Nemocnice. XII. Pojišťování. XIII. Spolčování. XIV. Církevní záležitosti. XV. Školství. XVI. Poměry vojenské. XVII. Soudní správa občanská a trestní. XVIII. Politické poměry. XIX. Správa obecní. XX. Snráva okresní. XXI. Správa zemská. XXII Hospodářství finanční. XXIII. Poměry ústavní.

1. Jméno a místní rozsáhlost kolonie. 2. Poměry, za kterých se stýká její obyvatelstvo se sousedy a s kterými (dle počtu a národnosti). 3. Počet obyvatel české národnosti. 4. Hlavní způsob zaměstnání a výživy. 5. Stručný náčrtek o povstání a vývoji kolonie každé osady a 6. Všechny bližší okolnosti, jimiž se osada snad zvláště vyznačuje (po případě mapy, plány osad, fotografie a obrazy krajin, domův a příbytků, krojův atd.).

Účelem anthropologie českého národa jest prozkoumati národ český po jeho stránce tělesné. Řádné prozkoumání není však možné bez velmi hojného materiálu, který se musí teprve po krajích českoslovanských sbírati. Ale celková povaha anthropologie i její vědecké methody vyžadují i ku sbírání pouhého materiálu jistého odborného vzdělání a proto odbor anthropologický pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze může vyhledávati pomoci širších vrstev našeho obecenstva jen v některých určitých směrech a prosí o podporu obecenstva českého, hlavně českého učitelstva v těchto případech:

1. Buďtež hlavnímu výboru podávány zprávy o tom, kde nalezeny byly lidské lebky z hrobů předhistorických (většinou u lidu známých pod jmény hrobů pohanských a mohyl), zda a kde byly uschovány, a zda majetníci jejich ochotni jsou lebky ty výstavě věnovati nebo zapůjčiti. Dále prosí výbor

o zprávy, kde se dosud nacházejí staré kostnice s lebkami staršími i novějšími, v které době byly založeny a z kterého asi století lebky v nich uschované pocházejí. Lebky buďte horlivě sbírány, avšak budiž zároveň přísně k tomu hleděno, aby ku každé lebce připojeny byly přesné zprávy o nalezišti a okolnostech, za jakých byly nalezeny, a jmenovitě při lebkách vykopaných, jaké předměty se při nich nacházely. Rovněž tak důležito jest sbírati dlouhé kosti lidských koster (hnáty) a připojiti k nim zprávy podobné. V každém případu bude však výbor vděčen, dostane-li se mu alespoň zpráv o tom, že v tom či onom místě se kosti lidské nalézají. Ani lebky, ani dlouhé kosti nebuďte měřeny, poněvadž to státi se může pouze zkušenými odborníky a na základě přesně jednotného způsobu.

2. Dobře by bylo podati obraz toho, jak vysoký je náš lid. K tomu bude třeba, aby v každé větší osadě změřena byla celá řada lidí a udány byly výsledky každé osoby podrobně; také je třeba uvésti, kolik obyvatel osada, v níž se měření podniklo, čítá, neboť důležit je číselný poměr změřených k celkovému počtu. Po případě lze pojmout několik osad dohromady. Výška lidí budiž měřena tím způsobem, jak se to děje při odvodech. Osoba měřená budiž postavena zády ku kolmé stěně a sice. tak, aby dotýkala se patami, zády

i hlavou. Výška vyšetřena budiž přiložením trojúhelného pravítka na hlavu tím způsobem, aby pravítko stranou nejkratší přiléhalo ku stěně a stranou prostřední ku hlavě. Osoba měřená musí býti bez obuvi, jinak by bylo měření úplně bezcenným, ba poškozovalo by konečné výsledky pro vědu. Výška budiž udána v centimetrech, při čemž budiž hleděno i na půlcentimetry. Při měření výšky, zvláště u osob ženského pohlaví, budiž toho dbáno, aby nebyla spolu do výšky pojata značnější vrstva vlasů, či snad dokonce ženský účes, často značně vysoký. Vlasy buďtež tedy tak rozhrnuty, aby pravítko pokud možno přilehlo na lebku. V každém případu budiž udáno stáří, pohlaví, bydliště i rodiště měřené osoby, pokud možno i zaměstnání. Měřeny buďtež osoby pouze pravidelného vzrůstu (tedy hrbatí, chromí atd. nikoliv). Ve příčině měření výšky

obrací se výbor zvláště na slavné jednoty sokolské, které měření hromadně mezi svým členstvem lehce mohou provésti, a na pány učitele, kteří mohou velice přispěti k statistice výšek naší mládeže.

3. Stejně vítány budou příspěvky ke statistice váhy těla.

4. Velice vítanými budou výboru fotografie typických tváří. Zvláštní zřetel budiž věnován mužským tvářím bezvousým. Fotografie tváří mají pro anthropologii tím větší cenu, čím více jich z jistého kraje se zašle, poněvadž je tím možno zjistiti, zda určitý kraj má svůj zvláštní typ. Fotografie buďtež zhotoveny en face i v profilu a mějtež dle možnosti velikost 16 :12 cm. Avšak i starší fotografie, jakož i fotografie menšího formátu budou vítány. Na zadní straně fotografií budiž poznamenáno stáří, bydliště (po případě rodiště a jméno) a zaměstnání, eventuelně i jiné údaje o fotografované osobě.

5. Budtež zasílány zprávy týkající se povšechné fysiognomie (výrazu) lidského obličeje a zprávy o některých zvláštnostech vzrůstu. Tak jmenovitě budiž udáno:

a) Kolik lidí má nos rovný, kolik prohnutý, kolik ohnutý (orličí), dle nákresu:

b) Kolik lidí má rty silné, vyduté, kolik rty tenké.

c) Kolik lidí má bradu rovnou a kolik bradu do předu vynikající, dle nákresu:

Brady lidí starých a bezzubých dlužno vynechati.

d) Kolik lidí má zuby šikmé a kolik přímé (kolmé). Zároveň buďte podány zprávy

o zachovalosti zubů.

e) Buďte podány zprávy o tom, kolik lidí má nápadně malé, kolik nápadně velké uši, kolik jich má ušní lalůček (do kterého se věší náušnice) přirostlý, kolik volný a zdali jest zvykem uši propichovati

i u mužů, jakým způsobem se to děje a jaké předměty se v uších nosí.

f) Buďtež podávány zprávy o délce prstů na rukou a o nepravidelnostech prstů na rukou i nohou (méně či více prstů než 5, zvláštní délka některého prstu atd.). Nejlépe se vyhoví, okreslí-li se obrys ruky položené na papír tak, aby osa středního prstu byla pokračováním osy předloktí.

g) Buďtež podávány zprávy o rozšíření plešatosti dle krajů a dle zaměstnání, a sice tím způsobem, že se udá, kolik lidí z určitého počtu má pleš ve věku do 25, 35 a 45 let atd.

h) Buďtež podány zprávy o tom, kde vyskytuje se častěji plnovous, a zda se vousy a jakým způsobem holí. Rovněž buďte podávány zprávy o vousu u žen-ských.

Zprávy o všech těchto znacích uvedených pod č. 5 (a—h) buďtež podány tím způsobem, že řekne se: Z 60, 70, 100, 500 atd. zkoumaných mělo 5, 10, 15 atd. ten či onen znak. Zkoumalo se jich 60, 70 atd. v obci, která čítá 2000, 2300 a pod. obyvatel.