Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 536

Medaille Národopisné výstavy českoslovanské (líc).

Modeloval prof. Stan. Sucharda.

2. Otevření Národopisného Musea Českoslovanského.

Ze všeho, co zbylo provésti po ukončení NVČ., bylo zřízení N. Musea Č. věcí nejdůležitější. Neboť tímto museem, které od samého počátku bylo jedním z hlavních cílů národopisného hnutí let 1891 —1896, měla NVČ. státi se — arci jen v jádru svém a v povšechných obrysech — trvalou a nehynoucí.

Aby se museum provedlo, k tomu bylo pracováno již před výstavou *) a hlavně v době výstavy. Již roku 1894 vydáno bylo v příčině sbírek předmětů pro museum provolání ku krajinským odborům NVČ., v létě 1894 vysláni byli na Slovensko dr. L. Niederle, prof. V. Dušek, dr. V. Tille, dr. Em. Kovář a dr. K. Plischke, aby tam nakupovali předměty pro výstavu a museum, zvláště kroje. Z těchto nákupů a darovaných předmětů utvořil se základ sbírek musejních, které byly později, zvláště v době výstavy, hojně rozmnoženy velikým počtem cenných předmětů darovaných, půjčených a koupených — a velikým množstvím obrazů, zvláště fotografických. Vedení všech prací ku sebrání předmětů odevzdáno členu výkonného výboru NVČ. dru. L. Niederlovi, který úkol jemu svěřený a zvláště pozdější installaci musea provedl se vzornou pílí a rychlostí.**)

Předmětů scházelo se množství veliké; záhy bylo patrno, že na schránění jich nestačí místnosti NMČ. na Příkopě v Praze. Za tou příčinou podána k zemskému výboru žádost, aby ponechal po výstavě ku složení předmětů jeden zděný pavilon a sice ten, ve kterém umístěny byly sbírky Městského Musea pražského. Žádosti té bylo vyhověno, ale hledíc k povaze a účelu budov na výstavišti, pouze na odvolání.

Mnohem vážnější otázkou bylo a jest, jak opatřiti N. Museu Č. trvalý krov a byt pro všechnu budoucnost. Tím se zabýval i výkonný výbor NVČ. i Rada musea. Jsouť krásné místnosti paláce hrab. Sylva-Taroucy propůjčeny museu na dobu poměrně krátkou a nejsou pro ně dostatek veliky. Má-li NMČ. ukázati všechny své sbírky a dále do budoucnosti se rozvinovati, nezbývá leč opatřiti pro ně samostatnou budovu. To přesvědčení bylo již od počátku všeobecné — a k tomu cíli směřovaly také snahy všech povolaných činitelů po ukončení výstavy.

Výkonný výbor usnesl se, aby J. V. císaři a králi Františku Josefovi I. podána byla oficielně zpráva o provedení NVČ. a nádherné album pohledů výstavních. Dále se usnesl, aby u této vhodné příležitosti předložila se na nejvyšším místě žádost, aby císař a král ráčil vykázati ku stavbě N. Musea Č. vhodné místo buď v Královské Oboře na blízku českoslovanské dědiny, nebo na hradbách pražských nad Bruskou v Praze.

Deputace výkonného výboru, již tvořili protektor Č. Gregor, předseda hrabě Vl. Lažanský a místopředseda F. A. Šubert, přijata byla od císaře a krále ve slyšení dne 3. února 1896. Když přednesla žádosti, aby panovník ráčil přijmouti album a věnovati staveniště ku stavbě musea, dal si mocnář referovati o výsledku výstavy a účastenství jednotlivých členů deputace při výstavě, načež se vyslovil, že takovému úspěchu, jako NVČ., těšiti se mohou málokdy jiné výstavy, a ohledně staveniště pravil: »Budu se zabývati neprodleně touto otázkou a bude mojí snahou, aby vašemu přání se vyhovělo.« Nejvyšší tato slova jsou zárukou, že N. Museum Č. svým časem staveniště se dostane. V Královské Oboře museum státi nebude, poněvadž zemský výbor proti tomu se vyslovil, když byl nejvyšším hofmistrovským úřadem požádán o své mínění. Ale tím lépe bude, dostane-li se ústavu místa v samé Praze.

K installaci N. Musea Č. mohlo se přikročiti náležitě teprve, když byla ukončena výstavní loterie, která měla v místnostech musejních skladiště svých výher, tedy po novém roce 1896. Za dobu asi čtyř měsícův installovány na to předměty musejní v místnostech musea za usilovné práce dra. L. Niederle, jenž vystoupiv z výkonného výboru byl jmenován správcem musea, a za úspěšného přispění paní Vl. Havelkové a malíře K. Štapfera tak, že již v první výroční den otevření NVČ. — dne 15. května 1896 — mohlo dojíti k otevření N. Musea Č.

Stalo se tak o 11. hod. dop. vážným aktem slavnostním v nádherném schodišti musejního paláce. Kromě zástupcův korporací vědeckých a jiných, poslancův, hostí moravských, spisovatelů, umělců, žurnalistův, členů výkonného a hlavního výboru NVČ., a ostatního zvaného obecenstva, dostavili se ku slavnosti především zástupcové zemské vlády, nový místodržitel Karel hrabě Coudenhove, který osvědčoval i později k NMČ. velice živý interes, nejvyšší maršálek


*) Viz str. 14., dále 28. a 30. tohoto díla.
**) Podrobné zprávy viz v brožuře: »I. zpráva o činnosti N. Musea Č.« Jménem rady musejní podává dr. Lubor Niederle, správce musea. V Praze. Nákladem vlastním. 1896. »Věstník N. Musea Č.« Vydává rada NMČ. redakcí dra. L. Niederla. V Praze 1896 a 1897.

Předchozí   Následující