Jizba chalupy oravské.

Dle fotografie O. Večerníka, člena K. Č. F. A

jest zde útvar kamen, válcové formy s polokulovým zakončením. Kamna tato jsou z jedné třetiny přizděny k peci. Komín nad ohništěm sbit jest z prken a sáhá pouze nad strop. Dým z půdy uniká otvory zvláště upravenými.

Opodál pece postaven jest »kozůbek«, malá silná čtyřhranná almárka, s dvířkami ku předu 95 cm vysoká, na níž na vrchu z hlíny upraveno jest maličké ohniště. Nad ohništěm sbit jest opět prkenný komínek, kterýž odvádí dým z ohně určeného k osvětlení »izby«.

Vnitřní zařízení výstavní chaloupky, opatřené rovněž přímo ze Slovenska, nebylo vhodné. Nábytek úplně nový, neopotřebovaný, svými ozdobami příliš »nádherný«, patřil spíše do větší zemanské »kúrie« (usedlosti), než do domku

prostého Oravce — drvaře.

@II@2@CHALUPA KOPANIČÁRSKÁ. Na vysokých stráních pomezních hor moravsko-uherských roztroušeno je několik dědin kopaničárských. Dědiny jsou počtem obyvatel nevelké, ale chalupy místy od sebe tak daleko, že dlouhé doby potřeba, než se celá ves projde — tak, jako jinde bývá na horách. Název »kopanica« značí místo původně pusté, obrácené v úrodnou půdu. Vysekala se paseka, stráň se skopala, zasela obilím a u chudého pole postavil se i chudý, prostý příbytek.

Moravsko-uherské kopanice z menší části leží na půdě moravské, z větší již v Uhrách. Politické hranice však je národopisně nerozdělují. Moravský kopaničár je týž, jako jeho soused ze strání uherských, — ale celek kopanic nese mnohem více ráz již uherský než moravský. A tak i výstavní chalupa kopaničárská, ačkoliv stavěna dle vzoru ze vsi moravské, je více typem uherským a tvořila vlastně na výstavě s chalupou oravskou a čič-manskou obraz bytu uherských Slováků. Také sám moravský kopaničár tíhne životem svým více do Uher, tam chodí nakupovat, tam chodí prodávat; »Morava« jest mu již něco cizejšího, vzdálenějšího.

Ke skupině kopanic moravsko-uherských patří na moravské straně hor dědiny Vápenice, Výškovec, Žítková a Lopeník vesměs v okolí Starého Hrozenkova, na uherské straně kopanice hornosučanské, chocholanské a bošácké.