Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 43

Ale bázeň vládních kruhů, že práce pro Národopisnou výstavu českoslovanskou mohla by — hlavně sebráním hojného statistického materialu — zjednati pevnější než dosud podklad hnutí dělnickému, vedla posléze tam, že výkonný výbor se octl před volbou: buďto nechati dělnický odbor pracovati dále tak, jak do té chvíle se dělo, a vysadit tím celou Národopisnou výstavu českoslovanskou hrozivé pohromě rozpuštění výkonného výboru, nebo přímého zákazu výstavy — anebo obmeziti práce odboru dělnického tak, aby hrozící pohroma byla zažehnána. Výkonný výbor po zralém uvážení nemohl jednati jinak nežli se rozhodnouti pro druhou věc. Ale dělnický odbor nepřistoupil na obmezení práce, poněvadž by hmotný a duševní stav jeho nebyl v tomto případě na výstavě náležitě zobrazen, a tak došlo k rozchodu dělnického odboru. Soustavné znázornění celého života lidu dělnického bylo tím zmařeno. Není pochyby, že by oddělení dělnické bývalo velice zajímavé a velice poučné; možná dosti, že by bylo vedlo ku mnohým nikoliv zlým, nýbrž dobrým účinkům nejen ve prospěch dělnictva, nýbrž i ve prospěch celé společnosti, jejíž jedním a četným členem jest dělnictvo zvláště v našem českém národě. —

Tím naznačeny hlavní překážky a nesnáze, jaké ohrožovaly Národopisnou výstavu českoslovanskou takořka až do poslední chvíle prací přípravných. Byly ještě jiné — zevní i vnitřní — ale o těch není třeba tuto se šíře zmiňovati.

Pod paprsky plodného nadšení národního a rozhodné vytrvalosti rozplynuly se také ledy všelikých překážek v pouhou vláhu půdy, na které pak celým širokým lánem vybujely květy jara: čím více vystupovalo překážek, tím více vynořovalo se také vytrvalosti a úsilí, vedoucího k účinkům radostnějším, než by snad jinak bývalo. Slovo pronesené ve výboru o hrozivé nepřízni vlády zpravdilo se: když uviděla vláda na jaře r. 1895, že Národopisná výstava česko-slovanská má býti skutečně velikolepé dílo kulturní, vzdala se úplně záměru ji zmařiti. Výminečný stav přestal jí býti překážkou, pro kterou si nemohla představiti odbývání Národopisné výstavy českoslovanské, přijímání slovanských hostí nebylo už demonstracemi, pro které by musela obmeziti návštěvu výstavy pouze do západu slunce nebo výstavu docela uzavříti, zpívání písní nezávadných bylo výslovně povoleno — ano povoleno i odbývání takového velikého počtu průvodů, jaký ani mimo výminečný stav nikdy v Praze pořádán nebyl, a na výstavě ponechána úplná volnost slova při řečích vítacích, které přirozeným způsobem nemohly zůstati prosty rázu politického. Při výstavě jubilejní zakázala vláda všechny průvody po Praze ano i průvod horníkův knížete Hanavského, jehož naprostý lojální ráz byl předem zabezpečen; při výstavě národopisné povolila množství jich — vůbec všechny až na jediný. Bezděky namanula se tu otázka: k čemu že byla všechna ta předchozí zbytečná nepřízeň vládních kruhů, a zdali by nebývalo státničtější, všemožně podporovati plodnou práci celého národa, ano úmyslně k ní obraceti jeho zřetel od jiných věcí, jemu méně prospěšných ...

Neúčastenství šlechty mělo účinek přímo nedocenitelný: neboť provedením Národopisné výstavy českoslovanské beze šlechty objevila se neobyčejná síla samotného lidu — síla, kterou si lid uvědomil teprve tím, že sám vykonal dílo tak veliké a při tom ryze české. Síla fysická se měří velikostí zdviženého břemene: lid český uzdvihl najednou sám břímě tak veliké, že nad velikostí jeho i on sám se podivil — a velikostí jeho teprve zvěděl, jak veliká jeho síla jest. — Ano i ta vzbuzená nedůvěra ve zdar podniku měla posléze ten účinek, že radost nad jeho zdarem vedla k takovému účastenství všeho lidu v provedené výstavě, jakého by snad bez předchozí nedůvěry nebývalo.

IX. Práce do otevření výstavy.

Přípravné práce postupovaly tak rychle, že výstava mohla býti zcela jistě provedena již r. 1894. Pouze zdržená subvence zemská zavinila její odložení k r. 1895. Od prvních počátků až do uskutečnění výstavy dělo se všechno jednání způsobem sborovým. Při zjevném cíli byly dány hlavní cesty k němu vedoucí a po těch se postupovalo dle společných úrad. Jednotlivec podal návrh, komise nebo přímo výkonný výbor se o něm poradily, buď jej zamítly nebo přijaly — beze změny nebo upravený. K věcem důležitým vracel se výbor i častěji, nežli o nich definitivně se dohodl. Kromě toho záležitosti zvláště důležité předkládaly se hlavnímu výboru ke konečnému schválení nebo rozhodnutí. O jednání výboru hlavního a výkonného — do otevření výstavy dělo se přes 200 schůzí — jakož i o veškerých přípravných pracích vůbec vydávaly se jednatelské zprávy — prvé dvě osobitě zvláštními brožurami, ostatní všechny ve »Věstníku Národopisné výstavy českoslovanské«.

Vypisovati dopodrobna veškeru odbornou, agitační a správní práci výboru, odborův a jejich orgánů, bylo by neužitečno. Bylo jí hojně — ať již se týkala samých základů výstavy, či provádění schválených ustanovení a rozesílání statisícův oběžníků, dopisů, kancelářského úřadování vůbec nebo všelikého jiného osobního působení ve prospěch výstavy. Výsledkem všeho toho byla Národopisná výstava českoslovanská — a ta obsahem i celým svým provedením nejlépe ukázala, mnoho-li prací a jaké asi musely předcházeti, nežli slovo tělem bylo učiněno. — Povaha prací přípravných nabývala nového rázu, když docházelo k zařízení, k instalaci výstavy. Tu vstoupila do popředí ve druhé polovině r. 1894 hlavně činnost stavební a současně s ní nastalo přijímání docházejících předmětů, jež bylo nutno zvláštní kanceláří zaznamenávati, roztřiďovati, opatrovati. Stavební práce na výstavišti počaly teprve koncem října 1894 a prováděly se velikým úsilím. V obšírné stati bude později dopodrobna vypsáno, kdo projektoval, kdo stavěl které budovy a jaké vůdčí účastenství měl v této činnosti stavební výbor. Zde jen nejstručněji budiž naznačeno, co všechno — a to v době neobyčejně krátké. — mělo se na výstavišti zbudovati.

Byla to především českoslovanská dědina, kterou tvořiti měly kolem dřevěného kostelíka statky a chalupy z Chodska, jižních Čech, východních Čech, od Jaroměře, z Pojizeří, mlýn a kovárna z Čech, čičmanské gazdovství a chalupa oravská z uherského Slovenska, kopanica moravskoslovácká, chalupa lašsko-těšínská a statek opavský ze


Předchozí   Následující