? československé fajansové produkci počítáme je již proto, že jejich výrobci byli po několik století usazeni v československých zemích, hlavně na jižní Moravě a v západním Slovensku, přechodně, na krátkou dobu, také v Čechách. Na Moravě se novokřtěnci objevují již v r. 1525. Příznivé podmínky, jež jejich rozvoji skýtala tato země rozsáhlé náboženské svobody, vábily sem v průběhu dalších desítiletí nové a nové stoupence novokřtěnského učení ze zemí, v nichž byli pro své náboženské přesvědčení krutě pronásledováni, tak zvláště ze zemí jižního Německa a ze zemí Alpských, hlavně' z jižních Tyrol a ze Švýcarska, také však z horní Italie, z kraje kolem Benátek. Zde, na Moravě, podařilo se jim do značné míry uskutečniti jejich ideál obce pravých dítek Božích, žijících jako »bratři« a »sestry« (tak se nazývali a navzájem oslovovali) ve společenství duchovním, zpevněném společenstvím hmotným, majetkovým. Zde vytvořili s podivuhodným důmyslem organi-sovaný společenský útvar, svou obec, jakýsito stát, ovšem stát po výtce náboženský, s vyvoleným biskupem v čele, stát přísně centralistický, s vlastní správou a jurisdikcí.

V roce 1622, kdy konečně protireformační snahy dosáhly cíle, o nějž již po řadu desítiletí byly usilovaly: vypuditi novo-křtěnce z Moravy. Zanechavše v zemi ohromný majetek, přestěhovali se huterovci hromadně do sousedního Slovenska, kde si (již dříve před tím, jakoby v předtuše osudových událostí příštích, byli připravili půdu zřízením několika usedlostí. Ještě dnes žijí na Slovensku (tak na př. v Sobotišti a ve Vel. Levá-rech) nepatrné jejich zbytky, časem, poměry, různými vlivy a okolnostmi přeměněné téměř ? nepoznání. Původní huterství žije dnes v Americe, v Kanadě.

Doposud nejstarší zprávou o huterské fajansové produkci je záznam v cestovním deníku osobnosti, milovníka umění a jednoho z nejbohatších moravských šlechticů té doby, L a d i-slavaVelen a z Ž e r o t í n a. Ke.dni 29. července roku 1594 poznamenal si Velen, že navštívil huterovce, usazené na svém (břeclavském) panství, při vesnici L a n š t o r f ě, a že byl jimi obdarován dvěma páry nožů a hliněnými bíle polévanými nádobami, tedy fajansemi. (Frant. Hrubý, »Nové příspěvky ? dějinám moravských novokřtěnců« v publikaci »Českými dějinami«, Sborník prof. dr. Václ. Novotného, Praha 1929, str. 217). Není pochyby, že jak ty nože tak i tyto nádoby byly vyrobeny samotnými huterovci, kteří použili návštěvy majitele panství, aby se mu zavděčili a aby zároveň při tom dokumentovali zdatnost a vyspělost svých řemeslníků v těchto dvou oborech umělecko-řemeslné práce. Huterské nože považo-