Tkalo-li se na stávku jednoduchém, přivazoval se jeden konec osnovy třeba ke dveřní klice, k vozu na dvoře nebo ke kolu zaraženému do země. Outek navinut hyl na člunku, jímž však býval kousek zcela obyčejného dřívka.

Tkalounkářka levou rukou osnovu nadzvihovala nebo snižovala, aby docílila prošlupu, jenž vznikl mezi nitmi v otvorech

3. Tkalounkářka z Mysletína u Humpolce. Foto: J. Kopáč.

středních, a pravou rukou, jednou z pravé, po druhé z levé strany, člunek s outkem prošlupem protahovala. Při tom pokaždé outek článkem přirážela, aby nebyl tkaloun řídký, nýbrž tuhý.

Různým navlečením a střídáním osnovy ve stávku, jakož i složením barev osnovných nití docilovaly tkalounkářky dosti pěkných vzorů.

Od osmdesátých let minulého století výroba domácích tka-lounů ustala. Ale když zuřila světová válka a objevily se nedo-