Předchozí 0086 Následující
str. 69

slavně v nově posvěcený. — 33. Od otce duchovního, děkana, tamního vikáře, kanovníka králohradeckého.20) — 34. A sláva domu toho, jako posledního jestií větší o mnoho než byla prvního. — 35. Zas opět novou správu21) v něm jsou. udělali a na něm tu popravu vymalovat dali. — 36. Obraz pak starodávní té pamětlivosti22) chová se v domě radním se vší uctivosti. — 37. Pane Bože, nás milý, popřej nám milosti, abychom vždycky byli živi v nevinností. — 38. Hřivny sobě svěřené v ničem nemrháme a vždy připovězené šťastně dočekáme. Amen. Na konci fiteme věnování: »Pro milovníky věcí pamětí hodných, obzvláště p. p. horníků Kapihorských a Kaňkovských připsal v Milcicích František Vavák.«

Václav Schutz:

Revers provinilce hrdlem propadlého z r. 1613.

Pavel Grameš jinak Jeroným, posel při úřadě rychtářském v městě Trutnově, byl nějaký naprosto nepokojný člověk. Ačkoliv dne 31. srpna 1598 radě města Dvoru nad Labem vydal na sebe zápis, že na dále pokojně a slušně chovati se bude, dopustil se nedlouho na to opět v témž městě Dvoru nad Labem některých velikých a nenáležitých vejstupkův proti Pánu Bohu zlořečením a sakramentováním i jinače nevážným a nenáležitým svým mluvením. Byl proto uvržen do šatlavy. Avšak ačkoliv poutem, které na nohy mu dáno, k řetězu připnut byl, přelezl zeď vězení a prchl. Leklť se hrozebných řečí městského rychtáře. Ale nepolepšil si. Pro útěk z vězení měl na právo útrpné dán a katem na hrdle trestán býti. Aby tomu unikl, doprosil se přímluvy mnohých lidí poctivých, kteří v jeho prospěch u rady města Dvoru nad Labem zakročili a milost mu vymohli, ovšem podmínečně. Musil mezi jiným za malou náhradu postoupiti obci domek svůj a vydati od sebe nový zápis či revers, že nikdy více neslušných přehmatů se nedopustí. Revers ten ze dne 4. ledna 1613 zní následovně:

Já Pavel Grameš jinak Jeroným, posel při úřadu pana rychtáře městského v městě Trutnově nad Úpou, známo činím tímto zápisem mým obecně přede všemi obzvláště pak tu, kdež náleží. Jakož jsem se v městě Dvoru nad Labem některých velikých a nenáležitých vejstupkův (proti zápisu svému, kterýž jsem na sebe létha Páně 1598 v pondělí po sv. Bartholoměji v témž městě Dvoru učinil) předně proti Pánu Bohu zlořečením, sakramentováním a jinače, též nevážným a nenáležitým mluvením svým dopustil, pro kteréžto veliké a nenáležité vejstupky své do vězení šatlavního tu v městě Dvoru dán jsouc, z téhož vězení šatlav-ního (na nějaký toliko strach z řeči předešlého rychtáře městského v témž městě Dvoru) jsem se dobyl a i s poutem, kteréž jsem na nohách *vých měl, nímž jsouc k řetězu připnut, přes zeď při témž vězení šatlav-


20) Antona Cygelhaima, pobožné paměti.
21) Roku 1801 vybílen a na štítu ta poprava malovaná jest. 22) Jenž býval prv v tom kostele.

Předchozí   Následující