Při Kdybych, já bych se ch vynechává. Já by tam šla, kdyby]já vědíla, že pujdú mamička se mnu.«

Místo Jak, jakže — kterak, kterakže.

Cist, četl jsem, čtení — čtět, ötal jsem, čtání, v rozkaz, čti, y Hradecku: čeť.

Eh, Iba, Nu, No, Oh, bohdá — užívá se ustavičně v řeči. »Nu, kmoira, kterakže se máte v ti Praze? Eh ba, prosím Vás, jako chudobní člověk v bohatím městě.«

náčínek, skrojek, slípek chleba. — čepeníčko, bretzeln, preclíky. — calty, vánočky (ceplíky v Polně). — rozpičky, vdolky sprosté v peci pečené, poplamenice. — suchary, Zwieback, panský. — hnětanky, mastné hnětené vdolky, aneb když od dobrého těsla něco zbyde, na vokřínu, udělá si hnětanku kuchařka. — neomitky, koláče svatební, co se ne-ométají. — huspenina, Sulz, rosol. — řimpuchy, báchoře, zkažené švestky, padavky. — prsť, dobrá zahradnická zem, a vůbec zem. — mrva, hnůj.

— pole jsou malé částky pod 1-2-3 strychy. — dědina je velký kus pole pod více strychů, od otce nazděděná, dědina otcovská. — peručí, chvůj. — krákorky, malé sulky smrkové, jedlové k pálení. — křešně, třešně, velkým amarellym říkají: vlaské křešně. — tuřin, bílá řepa velká (Torschen). — osiva, pole oseté; příloh, úhor (Brachfeld). — stoka, potok, struha, starka, voda na mlýn vedená, a co mlynář od mlýna pouští zase.

— srub, komora, Gewölbe. — loch, sklep hluboký, sklípek jest při vrchu, předsklepí. — padák, Fallthüre. — ponebí, půda nad stavením. — vorbička, klika u dveří. — krb, ohniště otevřené v sednici. — halměř, almara. — sudeň, misník, polička (na Slovensku též sudno, suno). — hřeb, hřebík, na hřeb. — spány, louče, dračky. — řešeto, sýto. — cejtl, kružadlo na zelí, cejtlovat zelí. — (v)okřín, dřevěná mísa. — růry, trouby u studně u kamen, trúba jen hudební nástroj. — kolmaha, kolečko, úzký trakář. — kotejše, pabérky (od peří), pápěrky. — vospense; když se podškubané huse brčka zase nalejvají; také když má člověk husí kůži »říkají, mám pelnú kůži vospensů«, »vospense se mně vyrazili«. — lichva, drůbež, na Slovensku hiď a lichva drobný dobytek. — hus ta; husopas(ka), co husy pase; husobitka, co se bitím a prodejem hus zanáší ve městě. — bošek, tělo husí bez křídel a krku, mladá hus, drobečky kaldonu. — dým, kouř; dýmuje se, kouří. — putr, máslo čerstvé; převařené je máslo (tak i v Polné). — vrtět tlouct (též v Polné). — rnotvice, tlouk v máselnici. — rakev, truhla umrlčí. trolení v húdech, Gicht, suché lámání. — studený jed v kostech (Beinfrass). — spála, Scharlach. — nátcha, silná rýma, růže, Rothlauf. — hlíza, boule, když se sama od sebe udělá, boule od úhozu. — nastřílí, když se boule pod-bírá, pak válí se, když propukne. — pověžný, hlásný. — huzdář, ře-menář. — mukař, krupař. —- krejčíř, krejčí. — plechař, klempíř. — bečvář, bednář. — pfunt, libra (i v Polné). — věrdunk, čtvrt libry dva, tři, pět věrdunku se říká (též v PÍ). — peníz, vídenský. — vrhlice, buclák, krajáč na mléko. — vědra kovaná, v nichž nosí děvčata vodu,