pi«m českoslovanského. Vydává Rada Národopisného musea Českoslov. Pořádá F. A. Šubert. I. Hlasy o Národopisné výstavě česko slovanské v Praze r. 1895., v Praze, ľ-96. První sešit „Příspěvků" obsahuje sbírku dopisů, jimiž četní jednotlivci a některé spolky vyslovili souhlas s návrhem na početí prací, chystaných pro Národopisnou výstavu, daným od p. ředitele F. A. Šuberta v oběžníku ze dne 7. července 1891. Oběžník ten je vytištěn na prvním místo. Není pochyby, že sbírka tato tvoří zajímavou část dějin N. V. Č. Svědčí, jak nadšeného ohlasu doznalo rázem nové heslo ve všech kruzích české intelligence.

* Mrrrko M.. Bfarodopisna raz-stava českoslovanska v Pragi 1. 1895, Ljubljana, 1896. (Otisk z Letopisu Matice Slovenské.) Chodili jsme na Národopisné Výstavě s drem. Murkem, spisovatelem oznámené knížky. Již z jednotlivých jeho dotazů, z poznámek pilně pořizovaných vyrozuměl jsem, že patří s dr. Fr. Krčkem ze Lvova mezi nejvážnější pozorovatele NVČ. Netajím se tu s upřímným úsudkem, že dr. Můrko poznal Národopisnou výstavu soustavněj i a důkladněji, než mnohý našinec „odborník", jehož výstavní studie a referáty p o výstavě byly založeny na tištěných samostatných pracích před výstavou a z nich také doslovně byly opisovány. Výstava jakoby při pracích tohoto druhu ležela mimo úkol vlastně stanovený. Referát dra. Můrka seznamuje stručně, ale věcně, beze vší předpojatosti s dějinami hnutí národopisného u nás. Míle překvapuje, že podle nynějšího zvyku u nás veľkopanský hneď neviní a neodsuzuje z „nevedeckosti" starší pracovníky, uznávaje na př. zásluhy Fr. Bartoše (str. 4. „. . . Najbolje pa je národná narečja in ves narodni život opisal šolski světnik Fr. Bartoš v Brnu, danes gotovo naj-~ boljši slovanskí ethnograf, ka-terego dela je že peterburška akademija znanosti počastila s svojim darilom"). Nestranně potom líčí dr. Můrko dějiny přípravných prací k výstavě a dále vede čtoucího po jednotlivých odděleních, vykládaje vždy velmi poutavě celkový rozvrh i podrobnosti, jež zasloužily zvláštního pozoru. Z národopisných oddělení přechází do oddělení kulturně - historických a tu se zájmem neochabujícím

všeho si všímá, o důležitějších zjevech se rozepisuje. Na konec vyvozuje klidně poučení z Národopisné výstavy v Praze a jejích následků pro Slovínce. Neveliký, obsažný však a přehledný referát dra. Můrka zaraduji do literatury české i cizí o IN. V. Č. na přední místo. K závěrku za nynějších poměrů, kdy za všecko poctivé snažení dostalo se mi naprostého odsouzení posavadní činnosti mojí jakož i Českého Lidu ve „ vídeňském časopise odborném (sfv. čes. Lid VI. str. 294 a 304), kvituji bez poznámky další s povděkem laskavou zmínku o českém Lidu, jakož i o literární činnosti podepsaného.

* Jezbera F. O významu národopisné výstavy v Praze. Otisk z Varš. Univ. Izv., 1897 (Omen, >• ko-MaHfliipoBKi 3a rpaHiiiiy ir& 1895 r.). Stať došla právě před závěrkem čísla 4. Referát příště.

* Niederle L. Keramika v Cechách, na Moravě a Uher. Slovensku, v Praze, 1896 (s četnými illustra-cemi). Týž O původu Slovanů, v Praze, 189(>. Referáty podáme budoucně.

* Vlastivěda Moravská. I. Země a lid. Hlavní red. F. A. Slavík. Odborní redaktoři: Fr. Bartoš, Vít Houdek, Dr. Fr. Kameníček, B. Popelka, P. J. Vyvlečka. Díl I. Přírodní poměry Moravy (Red. Dr. Fr. Dvorský a J. Hladík), v Brně 1897. S nelíčenou radostí vítáme 1. číslo dlouho chystaného díla: „Vlastivědy Moravské", vydávané od Musejního spolku v Brně. Dílo bude vycházeti nejprve v sešitech dvouarchových ve volných lhůtách, později pravidelně. Jednotlivý sešit za HO kr., na 10 seš. předplatné 2 zl. 70 kr. přijímá prof. Dr. Fr. Dvorský v Brně, Měšťanská ul. č. 18. Vlastivěda je rozvržena ve dvě části: I. všeobecnou (Země a lid: 1. Přírodní a zeměpisné poměry. 2. Doba předhistorická, zakládání osad a jejich starobylá jména. 3, Dějiny politické, 4. církevní a školství, 5. řeči a literatury, 6. hudby a výtvarných umění. 7. Dějiny a statistika živností, hornictví, hospodářství, řemesel a promyslu, obchodu atd. 8. Poměry našeho lidu, jeho život, mravy a obyčeje a j., bývalé poměry poddanské, poměry měst a šlechty. 9. Zřízení moravské. 10. Statistika Moravy, stará a nová). II. V části podrobné (Místopis) budou jednotlivé