Družba odtud vybídne hosty k obědu. Když se byli hosté rozsadili, pomodlí se řečník, načež odejde a přijde s polívkou, totiž na míse má vodu, v té řezankú a schválně s ní přes práh upadne k obveselení hostu. Jídla býyají následující: Polívka hovězí buď s ryží, nudlemi nebo kroupami, hrách dobře namaštěn husím sádlem, maso hovězí buď s křenovou, švestkovou neb octovou omáčkou, kaše, větším dílem z krupičky, někdy též ž mouky; jak tu na stůl přinesou, hosti, který se opozdí, lžíci popadnou a řápkem do mísy' strčí k všeobecné veselosti. Slepice s nudlemi, na másle pečená jablka, pečené skopová, pečeně vepřová se zelím, droby husí nejspíše s rýží, pečená husa, pak rozličná moučná jídla, při tom se pije pivo a kořalka. Naposledy přinese se hromada koláčů z bílé mouky a z vyrážky a z těch se podělí hosté, že každý jich má veliký uzel. Každý chce si domu přinésti pořádnou „vejslužku". Nejenom hosté-se nasytí, bývá také plná světnice babiček a dětí na „čuměné", a všickni. chtějí dostati' svůj podíl. A běda hostitelům, kteří by tyto čumily nenasytili !

Nejdříve hosté učiní zadost hladovému žaludku z hojných, stoly pokrývajících pokrmů. Pak teprve zaznívá jedna píseň za druhou, pivem a kořalkou rozjaření hosté vtipkují vtipy nevydluženými od jiných a nekoupenými. Hází se cukrlaty a sirečky, rozinkami a mandlemi, pronášejí se přípitky na dlouhé trvání manželstva, na zdar dítek, na zdar lnu a obilí. Mezi jinými písněmi zpívají se:

Když se byli hosté již rozveselili, přinese řečník velkou lžíci na talíři, dá ji nejdříve za nevěstin stůl, řka při tom: „Vážení páni hosté!" Naše kuchařky se mnoho pošpinily, rády by se očistily, prosí tedy, abyste jim dali několik holandských dukátů na mýdlo." Talíř jde kolem,, hosté dají naň své dárky a řečník odevzdá sebrané peníze kuchařkám. Muzikanti jsou neustále z jídla vytrhováni a musejí hráti hostům písničky, jakéž jim zazpívají, protož se i jim dostane hojných dárků, když na. talíři vložený kousek hudebního nástroje kolem podají. Sotva obešel talíř kolem, přisype se řečník s vycpaným děckem a sbírá na peřinky pravě, že se panímámě husy neuvedly a Anička že musí míti peřinky v zásobě. Peníze sebrané však nevěstě neodevzdá, kteráž by je od něho beztoho nepřijala, ale podrží je sám.

Sbírky tyto opakují se potom u ženicha.

Jsou-li vesnice blízko od sebe vzdáleny, vydají se hosté svatební s novomanžely k ženichovi ještě téhož dne. To se však stává zřídka: rodičové nevěstini utržili by si tím posměchu, že. ani na takovou pomoc,. jakou dceři dali, nemohli vystrojiti pořádnou veselku.