To jest tedy onen pamětihodný nález rady přeloučské, který zjednal městu tomu málo lichotivý název „hloupá". Na.konci kapitoly o soudech a o nálezu přeloučském praví Balbín: „Až do dnešního dne' památka události té se uchovává." Větu tuto můžeme posud opakovati. Tehdy pak, kdy Balbín větu tuto napsal, nebyly ještě jistě rozšířeny jiné nepravdivé i, zlomyslné-verse o vzniku tohoto epitheta, než tato, shora uvedená. Na původní, shora uvedený nález, „soud přeloučský", ä tedy na pravou, příčinu názvu směšná, „h 1 o u p á" Přelouč, úplně se téměř zapomnělo á za pravé "přijaty rozmanité rozprávky, báchorkové anekdoty, jež nepodaří se Snad ani tímto uveřejněním věrohodné, historicky zajištěné zpráfý vyvrátiti.

(S vyobrazením.)

Osadou Dlouhou Břthicí jde císařská silnice vedoucí z Prahy do Vídně; největší část dědiny rozkládá se po pravé straně silnice, pod silnicí pak jest . louka nazvaná „Obora", ,jež náleží obci dlouho-brtnické. Na této louce 19 kroků, pod silnicí stoji plochý kámen podoby téměř čtverečné, jestiť nad zemí 55 cm. vysoký a 52 .cm. široký; oba horní rohy jsou mírně zatupeny..Povrch, kamene jest mechem valně, porostlý a na straně, k vesnici' obrněné vytesán jest. vypouklý jednoduchý kříž.

O původu tohoto kamenného kříže slyšel, jsem. mezrlidem v Dlouhé Brtnici vypravovati pověst, že. -prý .na tom místě ve francouzských vojnách byl zabit a pochován francouzský důtojník.

Vedle této pověsti, mezi lidem .rozšířené, podařilo se mi dopátrati se i písemné zprávy o tomto kříži. Jan Fortelný, krejčí v Dlouhé Brtnici, měl asklený obrázek, na. jehož zadní straně čili na rubu byl zápis tohoto obsahu: „Kámen na louce zvané Obora. Pověst, v Dlouhé Brtnici z doby francouzských válek. Když roku ,1805 veliký Napoleon, císař francouzský, chtěje sobě podmaniti celou Evropu, soustřeďoval na .Moravě své. voje, stalo se, že jednoho ..dne v měsíci listopadu i naší .vesnicí táhlo oddělení francouzské Napoleonovy gardy, jejímž vůdcem byl kapitán, mající stuhy čestné legie. Oddělení francouzské bylo přepadeno od rakouských těžkých kyrysníků, při čemž jmenovaný kapitán byl zabit a na tom místě zakopán před očima rýtmistra rakouských kyrysníků. Tito pronásledovali oddělení francouzské dále až na vršek ke kapli, kde -stojí nynější kostel a hřbitov; tam padli zase,.dva- gardisti Napoleonovi, kde byli též zakopáni.