Předchozí 0537 Následující
str. 521

obsahovati 9 lánů. V týž oboře chovalo se někdy předešle danielův od 300 do 400 kusů, nyní jest jich tam 60 kusův, které z obory bubenecké pražské posláni jsou." Byla tu tedy „zvláštní zvěř z vůle Jeho Milosti královské" (1, 1553), jak svědčí i pozdější zpráva r. 1642, mluvíc o „oboře danielově",74) kde se chovaly šelmy dravé, čehož dokladem jest i zpráva: „Pohodnému poběbradskému dávalo se předešle za vožení bader75) do obory vlčí, neb kde se mu rozkáže, jeden sud bílého piva, nyní dává se za ně, že se nevaří, 5 k. 50 gr.« (Ur. 1748).

Roční platy úředníků při tak zv. „jägerpartaji'' byly tak jako platy panských úředníků vůbec malé,76) takže ani s deputátem nestačily k slušnému živobytí; avšak, jak nám Vavák ve své písni zaznamenal, dovedli si i mjslivci pomoci k lepšímu důchodu, než jak jim urburně bylo vyměřeno. Největší plat měl forstmistr 233 k. 20 gr , po něm hofjäger 213 k., kdežto nynější lesní míval 60 k. 40 gr. Vedle toho byl plat „od škodlivé zvěři" a to od r. 1714,77) jak následuje: „od starého vlka 1 k. 30 gr., od mladýho 45 gr., od starý kočky 2, od starý lišky 5, od starý kuny 2, od starýho tchoře 2, od starý kolčavy 9 gr. 3 den., od jezevce 2 gr., od vydry 5, od starého orla 1 k., od starého pochopa 1 k., od st. vejra 30 gr., od st. jestřába 8, od sovy 4, od krahulce 3, od poštolky 3, od straky 3, od vrány 3, od volavky 6, od bukače 4, od naháče 3, od vodního havrana 6 gr. mís., od mladýho polovice se platí a při tom nohy musejí být." Také sousedům sadakým, kteří museli choditi jako střelci či lovci, nikoliv jako honci, což náleželo hlavně podruhům, platilo se „od zabití zvířete velkého" po 3 gr. míš., od každého vlka po 3 gr., od každého zajíce neb lišky po 1 gr. Při tom však zakazovalo se jim i jiným poddaným nositi zbraň a bráti psa do polí pod pokutou žaláře; byl-li pes přistižen, platil majitel jeho bečku soli do slanišĚ. a 1 zl. 30 kr. neb půl strychu pšenice lesnímu za ránu, kterou pes byl zastřelen; zbraň se každému vzala a v městech „na rathouz" od-


74) Správným není čtení „obory danělíkové" a výklad na „danělíky" (daňky), jak čteme v Sborníku historickém I., str. 361 i v „Popise panství nyní velkostatku poděbradského" od L. Doležala r. 1891.
75) Badra či badry jako jméno obecné není v slovnících našich posud doloženo a značí zde nejspíše odpadky zvířecí; zdaž souvisí s rus. ??-(kvas, původ), óa^pOBO (těžce, škodlivě) či se srbským ???? (stonek, pápěrka) či s jinými slovy, zůstavujeme pp. filologům. Toliko dokládáme, že jako jméno místní jest doloženo již listinou vyšehradskou okolo r. 1088 „B a d r e h de terra VII manses cum vinitoribus", a pak po celé věky připomínají se Badry či Badra, vlastně dle nich Baderští z Bader, r. 1553 dvůr pustý i posud samota Badra u Odřepes, kteréž jméno s nimi věcně by souviselo. Rovněž v katastru sadském směrem ke Zvěřinku nacházíme polohu polí, jež slově Badersko.
76) Nejvyšší úředník hejtman měl 700 kop gr. míš., purkrabí 300 a písař od 180—46 k. 40 gr. a mnozí z nich deputát neb peníze zaň.
77) Do r. 1714 byla taxa „za škodnou" poněkud jiná.

Předchozí   Následující