obsahovati 9 lánů. V týž oboře chovalo se někdy předešle danielův od 300 do 400 kusů, nyní jest jich tam 60 kusův, které z obory bubenecké pražské posláni jsou." Byla tu tedy „zvláštní zvěř z vůle Jeho Milosti královské" (1, 1553), jak svědčí i pozdější zpráva r. 1642, mluvíc o „oboře danielově",74) kde se chovaly šelmy dravé, čehož dokladem jest i zpráva: „Pohodnému poběbradskému dávalo se předešle za vožení bader75) do obory vlčí, neb kde se mu rozkáže, jeden sud bílého piva, nyní dává se za ně, že se nevaří, 5 k. 50 gr.« (Ur. 1748).

Roční platy úředníků při tak zv. „jägerpartaji'' byly tak jako platy panských úředníků vůbec malé,76) takže ani s deputátem nestačily k slušnému živobytí; avšak, jak nám Vavák ve své písni zaznamenal, dovedli si i mjslivci pomoci k lepšímu důchodu, než jak jim urburně bylo vyměřeno. Největší plat měl forstmistr 233 k. 20 gr , po něm hofjäger 213 k., kdežto nynější lesní míval 60 k. 40 gr. Vedle toho byl plat „od škodlivé zvěři" a to od r. 1714,77) jak následuje: „od starého vlka 1 k. 30 gr., od mladýho 45 gr., od starý kočky 2, od starý lišky 5, od starý kuny 2, od starýho tchoře 2, od starý kolčavy 9 gr. 3 den., od jezevce 2 gr., od vydry 5, od starého orla 1 k., od starého pochopa 1 k., od st. vejra 30 gr., od st. jestřába 8, od sovy 4, od krahulce 3, od poštolky 3, od straky 3, od vrány 3, od volavky 6, od bukače 4, od naháče 3, od vodního havrana 6 gr. mís., od mladýho polovice se platí a při tom nohy musejí být." Také sousedům sadakým, kteří museli choditi jako střelci či lovci, nikoliv jako honci, což náleželo hlavně podruhům, platilo se „od zabití zvířete velkého" po 3 gr. míš., od každého vlka po 3 gr., od každého zajíce neb lišky po 1 gr. Při tom však zakazovalo se jim i jiným poddaným nositi zbraň a bráti psa do polí pod pokutou žaláře; byl-li pes přistižen, platil majitel jeho bečku soli do slanišĚ. a 1 zl. 30 kr. neb půl strychu pšenice lesnímu za ránu, kterou pes byl zastřelen; zbraň se každému vzala a v městech „na rathouz" od-