str. 187
hlineckého (str. 95) V drobnostech uvádí se ještě zmínka o nálezu těnských hrobů u Lisovic a u Krve. N.
Časopis vlasteneckého musejního spolku olomouckého. V Olomouci 1893. fcešit 1.—3. (37.—39.).
Jaroslav Palliardi. Hroby se skrčenými kostrami na Znojemsku (str. 1., 41., 99)- I- Hroby oblekovické. Na Moravě byl dosud málo zastoupen typ našich pohřebišť rázu únětického. Jedaim z nejdůležitějších nálezů a jistě nejlépe prozkoumán je náJez oblekovický. Hrobů bylo nalezeno celkem 24 s inventářem zcela podobným inventáři českých hrobů, toliko známé jehlice s ouškem chybějí. .Kostry ležely skrčeně na pravém boku a obloženy byly velkými kameny. Vedle hrobů našly se jámy naplněné střepy a různými artefakty. Jan Knies. Předhistorické hradiště „Ňáporky" u Oslavan (str. 17.). Popisuje se neveliké hradiště, na němž se našly kamenné a kostěné nástroje a zbraně, a zajímavá keramika, vesměs v ruce robená, většinou lesklá, tuhovaná, s uchy (jednou an?a lunata). Ve zbytcích fauny nápadný jest nedostatek zvířat domácích a hojnost divokých. Patrně máme před sebou hradisko z doby starší, bronzové (?). J. Slovák podává zprávu o nálezu kadlubů na srpy a ozdoby n Kotojed blíže Kroměříže (p. 27.). J. Palliardi krátkou zprávu o měděných nástrojích nalezených u Vevčic a Křepic (str. 113.), o hrobech se skrčenými kostrami u Horních Dunaj ovic (str. 30.) a s pp. L. Červinkou a K. Maskou podávají seznam římských mincí nalezených na Moravě (str. 31 ,68., 70., 113.), J. Knies zmiňuje se předběžně o hrobech se skrčenými kostrami u Vedrovic (str. 67.). J.Knies. Předhistorické braď.ště oslavanské „u Dvorka" (str. 85.). Druhé hradiště u Oslavan, opět s hojnými nálezy předměte kamenných (hlavně z pazourka), ale s málo střepy z nádob ve volné ruce robených, bez tuhového nátěru. Hradiště klade spisovatel do doby neolithické. Týž spisovatel pndává ještě zprávu o'nalezu sekery uherského typu uKřenovic blíže Kojetína (str. 112.), Ve všech třech sešitech pokračuje se kromě toho v polemice mezi redaktorem a drem. M. Křížem o řadu otázek moravské praehisťorie. N.
Archiv für Anthropologie. Rrd. L. Lindenschmit aJ. Ranke. XXI. Band. Heft 3—4. (Braunschweig, 1893.)
Gr. Jacob: Über eine EisenSgur in der Sammlung des Hennebfrg-Alterthumsf. Vereines zu Meiningen >str. 209). Dr. O. Sch a off er. Über die fötale Ohreuentwickelung (str. 215). Thomas Dwight. Fossa praena-salis (str. 247). Dr. Aug. Hart mann. Becherstatuen in Ostpreussen und die Literatur der Becherstatuen (str. 253). Důležitý čánek pro ocenění kamenných bab ruských a staroslovanské skulptury vůbec. Literatura o nich, zejména ruská, není sice vyčerpána, ale přece je zde p odán přehled velmi záslužný. Ve vých. Prusku našly se podobné staré skulptury u Schliewe, dle jedné starší zprávy staly i podobné sochy u Perkunsdorfu blíže města Bartensteinu. Proti Weiglovi nevykládá spisovatel tyto a podobné pomníky východním Německu za idoly bohů, ale za pomníky zemřelých. B. Reber. Die vorhistorischen Denkmäler im Einfischthal (Wallis), str. 305. Emil Schmidt. Die Körpergrösse und das Gewicht der Schulkinder des Kreises Saalfeld (Meiningen), str. 385 Velmi důležitá práce anthropolegická (průměrná výše a váha, rozdíl v rythmu vzrůstu u obou pohlaví, poměry dítek z venkova k městským, výše rekrutů). Ukázalo se, že hoši rostou pravidelněji než děvčata, a že do jisté doby jsou také poměrně vyšší i těžší, že se však poměr tento později, asi v 10—11. roce. obrací. NVjvětší porušení vzrůstu stá-vajf se v době školní návštěvy. V téže době bývá v městech vzrůst pomalejší než na venkově. Celkový rhythmus vzrůstu je však téměř stejný. Dr. Ludwig W i 1 s e r. Badische Schädel (str. 345). Resultáty mě-
|
|
