str. 186
D. Anoutchine. Sur les cranes anciens, artificiellement dé-formés, trouvés en Russie. Moscou 1893. V zajímavém tomto souhrn« podává známý učenec ruský Dimitrij Nikolajevič Anučin, professor univeisity moskevské, zprávu o uměle stlačených lebkách ruských. Dimitrij Nikolajevič srovnal je s nálezy západoevropskými (Francie) a z Kavkazu, M. Asie a j. a hledí stanoviti jich původ a stáří na základě zpráv starých autorů. K tomu posloužil mu nález dvou hliněných sošek z Kerče, které jsou kladeny do 1. stol. po K r. a mají patrnou deformaci hlav. O národnosti jich dihaduje se D. A. v tento smysl: ... je suis arrivé ä Ja conclusion, que c'étaient des peuples barbares qui pratiquaient cet usage, mais non des Scythes (encore moins les anciens Hellěnes), et que partout probablement set usage, adopté par divers peuples indoeuropéens et turcs, n'a pas été l'apanage de touš les membres des tribus, mais, s e u 1 e m e n t de quelques fa, m i 1 I e s ou de quelques individua privilégiés des den s s e x e s šk.
Památky archaeoiogícké a mfstopisné. Orgán archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze. Eedaktor Dr. Jos. Lad. Píč. Díl XVI. Sešit 1.—2. V Praze 1893.
V. Schmidt a J. Felcman. Archaeologický výzkum údolí svatojiřského (str. 1., 57.). Údolí svatojiřské rozkládá se severně od Prahy od hra-diště libušínského až po Kralupy, a obsahuje celou řadu osad památných svými praehistorickými nálezy, jež ředitel cukrovaru zvoleňoveského p. Felcman předsevzal systematicky probádati. Počátek již dříve učiněn byl prozkoumáním hrobfi se skrčenými kostrami ve Zvoleňovsi (Památky XV. str. 411). Přítomná zpráva zabývá se předem dftkladným popisem pohřebiště kostrového ze století XL, odkrytého u Žele nic. Vykopáno bylo celkem 101 hrobů se 112 kostrami až na tři výjimky nataženými na znaku, stejně orientovanými a většinou neob- ¦ loženými. Jedenáctkráte přišlo se na zbytky rakví. Mádoby hojné zdobené vlnicí byly dosti časté a vesměs postaveny u nohou. Z jiných předmětů našla se řada esovitých záušnic z bronzu a stříbra, hojně železných artefiktů a denár Spitihněva II. (1055—10R1) v ruce jedné kostry, a mnoho skleněných a jiných koralo ( z jantaru). Lebky z hrobů těchto (13 zachovalých) změřil a v následujícím článku popisuje Dr, J. Matiegka (str. 29). Neobyčejně je zajímavo, že všechny lebky jsou dlouhé (46%) a střední (54°'o), žádná krátká! — Druhé pohřebiště rozkládalo se u Libušina, ale zde byly jen 4 hroby objeveny, bez milodarů. Dříve však již byly tam objeveny esovité záušniee. — U osady Humen odkryto bylo pohřebiště žárové na trati „na Ouvalce", z něhož se zachránily opět jen 4 hroby. — U Libušina zjištěno bylo dále i pohřebiště koster skrčených (zachováno málo) a podobné u Osluchova. Hroby zdejší byly kameny obloženy, milodary jsou úplné rázu únětického. Nedaleko nich odkryt byl i pohřeb hromadný, jinde mohyla se 2 kostrami U Netovic našlo se malé pohřebiště žárové, na „vinici" a Želenic předhist irické žaroviště a kulturní jámy, u Hrdlíva kulturní jámy. — Další články: J. Koula. České sklenice z dvorního musea vídeňského (str. 35.). J. Šimek. Zpráva o kutnohorských zednících a kamenících v XVI. věku (str. 37.). J- Smolík. Nález pražských a míšeňských grošů u Hlavečníku (str. 45.). V. J. Nováček. Drobné zprávy historické (str. 47., 99.). Fr. Mareš a J.Koula. Stříbrná stolice íelčská (str. 83.). Jos. Šimek. O kutnohorských zámečnicí'h a mečířích XVI. věku (str. 89.). J- Honza. O nálezu bronzů u Starého Bydžova (str. 93.). Je to dftležitý nález bronzového pokladu, jehož jednotlivé předměty účelem svým zůstaly patrně p. spisovateli neznámý. K. V. Adámek. Holetín, osada okresu
|
|
