Foto – Fráňa Huml – Frenštát p. Radhoštěm – Černobílé putování po Slovácku

Plakát k výstavě Fráňa HumlFrantišek Huml, fotograf z Frenštátu pod Radhoštěm, cestoval během druhé světové války po jihovýchodní Moravě a pořizoval snímky z nejrůznějších společenských, kulturních či církevních událostí, rád ale fotografoval také krajinu a architekturu. Z jeho putování po regionech Slovácka vznikl úctyhodný soubor fotografií, na kterých zachytil místní obyvatele v krojích nejen při slavnostních příležitostech, ale také během všedních dnů. Výstava představí výběr z fotografií ze sbírky Národního ústavu lidové kultury. Narodil se 22. října 1900 ve Vítkovicích a fotografování se věnoval už od svých 14 let. Do 30. let žil s manželkou Annou a synem Jaroslavem v Karviné, kde dokonce vlastnil fotoateliér, poté s rodinou přesídlil do Frenštátu pod Radhoštěm. Fráňa, jak se František Huml obvykle podepisoval, během druhé světové války hojně cestoval a pořizoval snímky z nejrůznějších společenských, kulturních či církevních událostí. Rád zajížděl na různá místa jihovýchodní Moravy, od Podluží, přes Kyjovsko, Strážnicko, Uherskobrodsko a Uherskohradišťsko až po Horňácko. Z jeho putování po Slovácku vznikl úctyhodný soubor fotografií, na kterých zachytil místní obyvatele v krojích nejen při slavnostních příležitostech, ale také během všedních dnů. Zemřel náhle 2. srpna 1948 po celodenním fotografování interiéru kaple sv. Antonína Paduánského u Blatnice pod Svatým Antonínkem. Poslední hodiny jeho života podrobně popsal v Pamětní knize poutní kaple sv. Antonína významný kněz Antonín Šuránek, který v té době na Antonínku působil. Fráňu Humla označil za „mistra světla a stínu“ a na jeho památku nechal umístit do sakristie pamětní desku připomínající jeho úmrtí. Výstava představuje výběr jeho fotografií ze sbírek Národního ústavu lidové kultury.

Fotogalerie

  • 1.5.2023 - 31.10.2023

Zámek

Ozdobou města Strážnice je zámek obklopený rozsáhlým parkem. Svou dnešní novorenesanční podobu s klasickými prvky však získal až v polovině 19. století.

V prostorách zpřístupněných veřejnosti si mohou návštěvníci prohlédnout historickou knihovnu, která obsahuje 13 000 svazků knih. Stálá expozice „Nástroje lidové hudby v České republice“, jediná svého druhu ve střední Evropě, je kvůli rekonstrukci dočasně uzavřena. Znovu přístupná bude od sezóny 2022. V zámku jsou postupně obnovovány i další interiéry, nejnověji byla veřejnosti zpřístupněna zámecká kaple s historicky cenným oltářem. Mnohé návštěvníky jistě zaujmou i každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Pro koncerty a jiné kulturní programy se využívají prostory růžového, zeleného a žlutého salonku.

Původně stála na místě zámku pevnost jako strážní stanoviště na moravsko-uherské hranici. Odtud pochází i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Než se původní tzv. vodní hrad stal reprezentativním sídlem, prošlo panství bohatou historií.

Nejstarší zmínky sahají do 14. století, kdy se připomínají první vlastníci – páni z Kravař. Ti provedli první přestavbu původní tvrze a kolem roku 1450 budují západní křídlo zámku. Z opevnění zůstala dodnes zachována část valu s gotickou Černou branou. Významnými majiteli byli od roku 1501 Žerotínové, kteří k zámku nechali přistavět východní a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami.

Po bitvě na Bílé hoře se posledními vlastníky strážnického panství stávají Magnisové. Ti se zasloužili o dnešní podobu zámku i o založení rozsáhlého anglického parku, kam si nechávali přivážet cizokrajné dřeviny. Dodnes se Strážnice pyšní nádhernou platanovou alejí, uvádí se, že je údajně nejdelší ve střední Evropě.

Dnes je zámek sídlem Národního ústavu lidové kultury , který mimo jiné rovněž spravuje památkové objekty, a to nejen zámku, ale i zámeckého parku a Muzea vesnice jihovýchodní Moravy známého pod názvem skanzen Strážnice.

Learn more